Podzimní setkání ve Vratimově se odehrávalo v hravém duchu v souznění s přírodou. Venku byl pozdní pršavý podzim. Moduliště, sestavené z rozchodů H0 (1435 mm) a H0e (760 mm), bylo tradičně rozmístěno do velkého sálu a dvou salonků. Ve velkém sále, ač v rovině, moduliště tvarem evokuje horskou trať se stoupáním do vrcholové stanice Bratislava filiálka. Spirála vinoucí se napříč vrstevnicemi, začíná v Hrochově Týnci. Trať z Týnce až k odbočce Odra je sice dvoukolejná, ale ve skutečnosti se vinou vedle sebe dvě jednokolejné trati. Za odbočkou se trati od sebe oddělí a každá si jde svojí vlastní cestou.
Levá trať přes Kadaň se začíná obtáčet po spirále směrem k vrcholu hory Bratislava. Vede přes Javorník ve Slezsku a Albertovec do Choliny a dále, po stále se zmenšujících poloměrech oblouků. Dále míří do Hukovic, aby cestou na vrchol navštívila Nevidov a svou cestu zakončila v Bratislavě filiálce.
Z Kácova, kam nás zavedla pravá trať z Hrochova Týnce, jedeme do Radošiny a Hanušovic. Tato trať je vlastně spojnicí mezi horskou železnicí a pavoukem údolních tratí.
Z Radošiny opačným směrem odjedeme do Luhačovic, abychom se po svahu velehor dostali do Vracova. Vracov je stanice dvou rozchodů. Zde se přestupuje a překládá zboží na lesní železnici o rozchodu 760 mm. Lesní železnice se vine krajinou do Čeňkova, dále táhlým obloukem do Horních Povelic. Za Horními Povelicemi se vrací dalším obloukem do Řebly, aby cestou dále překonala přes „balocký most“ říčku. Za čtvrtobloukem mine odbočku do cihelny Elen a dokodrcá se do Liškova. Pak už zbývá jen pár kilometrů jízdy, aby trať skončila v Sihly.
Provoz na obou částech, místy silně zahuštěný, byl doplňován o výletní a historické jízdy, jakož i o vlaky nehodové či pracovní.
Jak hodnotili provoz strojvedoucí?
Cituji: Pohodové, kouzelné, nevídané, úchvatné, vynikající a kdo se neúčastnil, ten si to … .
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.