27. listopadu 2022

Podzimní setkání přátel modulové železnice – Vratimov 2022

 

V daleké zemi moravské za pár potůčky a několika kopečky se rozhodlo pár přátel modulové železnice uspořádat setkání. Pozvali k účasti své kamarády z Čech, Moravy, Polska i nedalekého Slovenska. Hlavním motorem setkání byla touha projet se po dvoukolejné trati. Ta nakonec obkroužila velký sál o 450°.

Rychlíkem z Cipískova města Řáholce se přes zastávku Kunčice dojelo do stanice Horná Štubňa, která tak vytvořila příjemnou mezizastávku před cílovými Hanušovicemi. Odbočkou z Hornej Štubně jsme mohli doplňovat zásoby paliv v Dole Hrabová nebo jen tak projet okolo do Radošiny. Na druhou stranu z Řáholce nás odbočka Lazy navedla na hlavní, teď už jednokolejnou trať do st. Bratislava filiálka. Vedlejší trať za Řáholcem nabízela možnost jet spěšným vlakem do lázní Luhačovice a dál krásným obloukem do Hukovic, kde se trať opět rozvětvila na odbočce Morava do skryté stanice Mikulovice nebo táhlým obloukem do malé stanice Javorník, aby svou cestu spěšný vlak ukončil v Kadani.

Jízdní řád z pera Milana Černohorského neměl chybu, jako vždy. Každý si našel svůj part a užil si do sytosti dle své volby buď velení stanicím, nebo jízdy krásnou krajinou. Obsluhu vlaků i stanic odpracovali zodpovědně mladí i staří. Všechno se odehrálo v poklidu a pohodě tak, jak to má být. Za perfektní jídlo patří dík do restaurace U Šodka, která se postarala o obědy a večeře.

Na trati se ve volných chvílích ukázaly i muzejní stroje z řad parních lokomotiv známé jako jedničkový albatros, štokr a papoušek, motorovou trakci zastoupil M 260.001. Pracovní mimořádné vlaky obstarávaly MUV 69 s přívěsy i bez. Na vedlejší trati se objevil i jeřáb EDK 750.

Co říci závěrem? Přejme si co nejvíc takových vydařených setkání.

Tento krátký článek pochází z pera Vildy Pevného.

21. srpna 2022

FREMO – Lapczyca 2022

 Po několika letech jsem se opět vypravil na FREMO setkání do Polska. Tentokrát do Lapczyci nedaleko Krakova. Jelo nás ze Slovenska a Čech několik a dali jsme dohromady docela pěknou větev ČSD.  Ze skryťáku Bratislava filiálka vedla trať do Dobré, odbočky Grzegórzky, zastávky Za Kasárnou, kolem dolů v Hrabové a končila v Kadani. Celou větev si můžete projet ve videu Jacka Niwińského.

Rychlík do Polska vyjíždí z Bratislavy. V Mazowsze vozy přecházely na polský rychlík.

Zbytek haly zabraly tratě PKP. Bohužel účastníků z dalších zemí bylo málo a nebyla ani německá ani maďarská část, jak bývá na podobných setkáních zvykem. Polská část byla ale rozsáhlá a zajímavá s množstvím velmi pěkných modulů. Plán kolejiště je na následujícím obrázku a nebudu ho podrobně popisovat. Zaměřím se jen na pár zajímavých a pro mě nových modulů.
Schéma celého kolejiště
Z Československa do Polska vedla spojovací trať z odbočky Grzegórzky a to konkrétně do stanice Mazowsze Glówne. U této stanice bych se rád zastavil, neboť je to jedna z největších stanic, které jsem v rámci FREMO potkal. Je zatím ve výstavbě, ale je velmi dobře provedena a části, které jsou již hotové davájí tušit, že se máme na co těšit.
Rozestavěné skladiště na vlečce přístavu, která je součásti stanice Mazowsze. Bezesporu mistrovské modelářské dílo.
Stanice je přes 21 m dlouhá a představuje rozbočení dvojkolejné tratě na dvojkolejky dvě anebo dvojkolejku a dvě jednokolejné tratě, případně čtyři jednokolejné. Vedle osobní a nákladní části disponuje poměrně rozsáhlým kolejištěm pro odstavování osobních souprav a příměstských jednotek. Je tam řada vleček včetně říčního přístavu a bude tam i depo. Obsluha stanice je čtyřčlenná. Výpravčí a signalista, kteří se starají o dopravu a dva posunovači, kteří obsluhují vlečky a případně pomáhají s přetahy souprav. Grafikon byl napsán tak, že využíval možností této stanice. Končily a začínaly zde osobní vlaky do dvou směrů. Do přístavu jezdily ucelené soupravy s uhlím z Hrabové a se štěrkem ze Świdnice. Mnoho nákladních vlaků zde jelo úvratí a vlaky na ČSD zde přepřahaly. Obsluha byla poměrně náročná, ale při troše pozornosti se dala zvládnout a pozorovat cvrkot v této stanici je pěkný zážitek. Pořád se něco děje.
Pohled do střední části haly z tribuny. V popředí je stanice Wyjazdów Malopolski. Za ní pak Klonovice a dále Wielkovo a přes skoro celou šířku záběru Mazowsze Glówne. U zadní stěny je pak ČSD větev s Kadaní nalevo a Hrabovou v pravé části snímku.

Rozjezd tratí vycházejících ze stanice Mazowsze Glówne. Trať v popředí je již spojka z odbočky Pawlowo do Klonowic. Odbočka Pavlowo je vpravo těsně mimo záběr. Z ní vede druhá trať právě do Mazowsze. Ta se sbíhá uprostřed obrázku s tratí z Wielkowa. Doprava dozadu vede dvojkolejka z Mazowsze do zastávky Suszka a odbočky Grzegórzky a dále do Dobré. Vlevo v zadní části snímku je impozantní stanice Mazowsze a jsou vidět např. rozestavěná sila ve vlečkové části. Úplně vzadu je Hrabová.
Druhou větší stanicí byly Klonowice, které předsavují stanici, kde se kříží dvě jednokolejné tratě. Pro osobní vlaky jsou k dispozici 4 dopravní koleje a pro nákladní další 3, které jsou přístupné i z výtažných kolejí na každé straně, takže se tam dá nerušeně posunovat. Dále je tam objízdná kolej, malé depo, odstavné koleje pro osobní vozy a několik menších vleček. 

Pohled do Klonowic od vjezdů z Wielkowa a Žukova. Vpravo před depem je malá papírna jejíž vlečka je v prodloužení výtažné koleje z nákladové skupiny. Vlevo je vlečková kolej dřevozpracujícího podniku a hospodářského družstva.
Stanice ještě také není zcela hotová. Je perfektně řemeslně zpracovaná a vše tam perfektně funguje. Zajezdit si tam byla opravdu radost. Zajímavostí v grafikonu bylo křižování osobních vlaků několikrát za den. Vlaky ze všech čtyř směrů vjížděli do stanice současně. Po pěti minutách na přestup, pak odjížděly současně tři z nich. Ten čtvrtý si musel další tři minuty počkat a pak vyrazil na cestu také.

Pohled do Klonowic od vjezdů z Wierzbowa a odbočky Pawlowo. Napravo jsou odstavné koleje primárně pro osobní vozy.
Stanice podobného rozsahu a kvality provedení nám na ČSD chybí.

Další zajímavou stanicí, která pro mě byla nová, je Grabowo Pomorskie. Jedná se o koncovou stanici s depem a velmi silnou osobní dopravou. Zajížděly sem rychlíky z různých směrů i kurzové vozy z Československa. Jezdily odtud také motorové vlaky přes Žukowo na lokálku do Mogily.

V depu v Grabowu je před další cestou do Mogily odstaven akumulátorový vůz

Vedle depa byly dvě dlouhé koleje, kam se odstavovaly soupravy osobních vlaků a rychlíků.
Co říct k sekání dále. Bylo tam mnoho dalších zajímavých modulů, z nichž většinu už jsem někdy potkal. Za zmínku stojí skrytá stanice Wroclaw se smyčkou (bohužel dost malý poloměr, odhaduji 650 mm a 700 mm) a s pahrbkem pro třídění vozů uvnitř smyčky. Bohužel setkání nebylo dost dlouhé abych si ji také vyzkoušel.

Moderní klimatizovaná sportovní hala poskytovala pro setkání vynikající podmínky a dalo by se tam přečkat i setkání v opravdu parném létě. To tentokrát kromě prvního dne sice nebylo, ale to nic nemění na faktu, že pro letní setkání je to zatím asi nejlepší místo. Stravování zajistili polští kamarádi dovozem z restaurace a jídlo bylo opravdu dobré.

Štokr v Dobré objel soupravu prázdných uhláků a bude pokračovat jako Vn do Hrabové
Celé setkání probíhalo v příjemné poklidné atmosféře. Stavbu poměrně složitého layoutu jsme zvládli téměř podle plánu. ČSD větev jsme měly zprovozněnou ještě v den příjezdu večer. Na Polské straně se něco dolaďovalo ještě druhý den ráno, ale kolem jedenácté hodiny se s mírným zpožděním rozjela první provozní směna. Grafikon byl tentokrát velmi dobře připraven a pokud byly ve stanicích obsluhy s odpovídající kvalifikací a schopnostmi, tak vše běželo jak na drátku.
Křižování motorových vlaku do a z Kadaně v Dobré
Setkání bylo zaměřeno na provoz ve třetí a čtvrté epoše. První dva dny byl tedy převážně parní provoz odpovídající zhruba polovině šedesátých let a byl opravdu pěkný. Pak přišlo posouvání v čase a začaly se nasazovat modernější vozidla. Instrukce, kam se posunout nebyly úplně jasné a tím vznikl tradiční zmatek, kdy se potkávala vozidla v provedení, jak se ve skutečnosti nikdy potkat nemohla. Po několika směnách jsme se na ČSD přesunuli do první poloviny osmdesátých let a v Polsku možná ještě o něco dále. Já nemám toto měnění epochy rád. Ještě jsem nebyl na více epochovém setkání, kde by se to opravdu povedlo. Také to, že člověk musí brát vozidla pro více epoch je docela zatěžující. Doufejme, že příště už bude jasně vypsáno jedno krátké období, kterému je setkání věnováno. Setkání je celkově dost a komplikovat si setkání výměnou vozidel v průběhu setkání nic pozitivního nepřináší.
Pohled do stanice Wyjazdów Malopolski již v druhé polovině setkání, kdy jsme se přesunuli do osmdesátých let.

Více o setkání řeknou videa a fotky:

Video JackaNiwińského Wyjazdów M. – Grabowo P.

Video JackaNiwińského Bratislava - Kadaň

Video JackaNiwińského – Klonowice

FotogalerieMartina Kejhara

Fotogalerie HonziGranii

Pro Zababov připravil Martin Kejhar

Fotografie Martin Kejhar



30. června 2022

Vratimov 2022 – Parní symfonie 2. věta

 V netradičním termínu od 9. do 12. června se sešla skupina modelářských virtuosů z Moravy, Slovenska, Polska a Čech na tradičním setkání ve Vratimově, aby pod taktovkou vynikajícího dirigenta setkání Milana Černohorského odehráli po třech letech 2. větu parní symfonie. Ano jinak než parní symfonie se tomuto nádhernému setkání věnovanému vrcholu parní trakce, tedy šedesátým letům, nedá říct.

Depo v Lipové na sklonku provozního dne
Více o setkání psát nebudu z několika důvodů. Hlavní důvod je, že nejsem dostatečně výřečný a nemám dostatečnou slovní zásobu superlativ, která bych mohl použít pro popis tohoto úchvatného setkání. Fotky a videa v galeriích níže jsou výmluvnější. Prozaickým důvodem je, že na to nemám čas.

Na lokálce do Kadaně vládly stroje řady 423.0
Věřím, že všichni členové orchestru se již těšíme na příští rok, kdy doufáme odehrajeme 3. větu. Zatím se můžeme kochat fotkami.

Pro Zababov připravil Martin Kejhar

Fotografie Martin Kejhar

27. června 2022

FREMO H0-Old Bardowick 2022

 Po půl roce jsme se opět vypravili na FREMO-old setkaní do Bardowicku. Tentokrát nás bylo více a postavili jsme i pěknou větev ČSD. Ta vycházela ze skryté stanice Mikulovice, kolem Hrabové pokračovala do Lokte a dále přes Novou Ves pod Pleší do Hukovic. Obě trati za Hukovicemi přecházely do Německa. Ta významnější vedla přes odbočku Oberdiesel to Holstedtu a dále dolů po Špesártské rampě, o které už jsem psal na podzim, do skryťáku Goerlitz. Tato hlavní Německá dvojkolejná trať vedla na druhou stranu z Oberdieselu do Hirschbergu a skryté stanice Leipzig. V Hirschbergu odbočovala vedlejší trať DRG do Eichfeldenu a Gloesy.  

Mikádo s mezinárodním rychlíkem je již připraveno k odjezdu z Holstedtu do Goerlitz. Kurzové vozy již byly přestaveny do rychlíku do Plagwitz, který stojí na sousední koleji.
Druhá větev z Hukovic byla napojena na síť německých soukromých lokálek. V Hukovicích se předávala zátěž na tyto lokálky a zajížděl sem také motoráček, který zabezpečoval přeshraniční osobní dopravu.

Celkový pohled do velkého sálu s Hukovicemi uprostřed. Trať vyjíždějící na levou stranu je Privatbah a trať vedoucí od hodin do prava je hlavní trať do Německa.


Úsek z Lokte do Hukovic byl neobvykle dlouhý a omezoval propustnost trati. Nicméně to nevadilo a v obou stanicích bylo dost provozu. V Hukovicích to předávání zátěže na Privatbahn a v Lokti točila řada vlaků z Mikulovic do Hrabové.

Hukovice plné nákladních vlaků aneb předávání zátěže na Privatbahn. Německá lokomotiva se služebním vozem vyčkává připravena před stanicí.

Provoz na českých tratí probíhal bez problémů, a to platilo tentokrát i o většině tratí německých. Výjimkou byla stanice Hirschberg (bývalý Dorphen), kde nepracovalo dobře zabezpečovací zařízení a trvalo několik směn, než se ho podařilo kompletně zprovoznit. To bohužel setkání poněkud kazilo. Chvílemi to tam vypadalo, jak dříve v některých našich skutečných stanicích, kde stály vlaky směrem do stanice ze všech směrů a nic se nedělo. Nicméně kolem poloviny setkání se podařilo ovládání stanice prakticky plně zprovoznit, a tak jsem si tam rád odsloužil dvě směny. Je to odbočná stanice vedlejší jednokolejné trati z dvojkolejky a je velmi dobře uspřádána.  Pokud funguje ovládání, tak je radost si tam zajezdit. Až bude stanice dokončená, tak bude moc pěkná.

Spěšný vlak z Glosy čeká u vjezdu stanice Hirschberg

Setkání druhé epochy mají své kouzlo a na každém se objeví něco nového. Vozidel ČSD pro tuto epochu přibývá, a tak je vždy něco zajímavého, co je možné obdivovat. Některá vozidla ještě potřebují doladit, a tak byla záhy po zařazení do provozu odstavena. Lokomotiv i osobních vozů pro ČSD větev tohoto rozsahu bylo dost, a tak odstavení pár strojů nevadilo. S laděním si člověk pohraje doma.

Stroj 324.101 posunuje v Lokti

.Přibývají i moduly příznivců této epochy.  Například Ondrův oblouk s dlouhou alejí bříz, které tvoří přirozenou kulisu pro fotografování je moc pěkný. 

I přes jisté nedostatky bylo setkání velmi pěkné, a tak už se těšíme na další setkání ep. II.. Snad letos vyjde na podzim Grossposna.

Dvanácti vozový rychlík se zánovní BR 01 dorazil téměř do cíle své cesty a jen čeká na návěst volno, aby mohl vjet do stanice Plagwitz.
Více fotek najdete v galeriích:

Fotogalerie Pavla Fořta ze setkání

a z výletu na Shiffhebelwerk (38 m vysoký výtah pro lodě do Elbe Seitenkanal), který je od Bardowicku pár kilometrů.

Fotogalerie Ondry Romana

Fotogalerie Martina Kejhara

Video FREMO

Video Mario Graula s popisem hlavni trati  (v němčině)

Video Mario Graula s popisem ČSD větve (v němčině)

Video Mario Graula s popisem vedlejší tratě DRG (v němčině)

Video Mario Graula s komentářem ke krajině (v němčině)


Pro Zababov připravil Martin Kejhar

Fotografie Martin Kejhar