Po dlouhé pauze jsme
se opět vypravili v malé skupince na FREMO setkání k našim západním
sousedům. A to na setkání druhé epochy do Bardowicku u Hamburku. Setkání samozřejmě provázela poměrně přísná
protiepidemická opatření. Před příjezdem se každý musel nechat otestovat a pak
jsme v podstatě byly v „bublině“, tedy společně na sále nebo na společném
hotelu a každý den jsme prováděli samo-testy. To nám ale radost ze setkání
nijak nekazilo. Setkání druhé epochy mají své kouzlo a tomu člověk téměř okamžitě
propadne a zapomene na zbytek světa.
 |
| Majestátní stroj řady 17 se spěšným vlakem projíždí odbočkou Oberdiesel. |
Kolejiště bylo
postaveno hlavně z modulů místní skupiny, neboť nebylo úplně jisté, zda
nebudou nějaké restrikce a zda budou moci všichni ze vzdálenějších oblastí
přijet. K restrikcím naštěstí nedošlo. Nicméně důsledek byl, že v layoutu
bylo řada starších a již ne dobře udržovaných modulů a naopak také řada nových,
ještě nedodělaných modulů. Některé z těchto modulů nebyly bez technických
problémů, což setkání trochu kazilo a zdrželo to i začátek vlastního provozu.
To na takovýchto setkáních není obvyklé.
 |
Pohled na velmi
pěkný model zemědělského skladiště v koncové stanici Neuenkirchen, kde
končila soukromá lokálka. |
Na druhou stranu
tam byla řada nových velmi zajímaných a nádherně provedených modulů. Například během
posledního roku postavený model staničky Allagen. Stanice je postavena podle skutečné
předlohy a je opravdu nádherně provedena. Autor posbíral spoustu historických
fotografií a plánů podle kterých stavěl, a které jsme si také mohli prohlédnout.
Sloužit v této staničce byla čistá radost. I když na vedlejší trati nebyl
nikterak hustý provoz, tak člověk stále měl co prohlížet a obdivovat.
 |
Letecký pohled do
Allagenu. Na snímku je také vidět výzdoba sálu, který paří místnímu střeleckému
spolku. A není to spolek ledajaký. Má více než čtyřsetletou historii. Založen
byl roku 1612. |
 |
Křižování
osobního a motorového vlaku v Allagenu. Modul je opravdu proveden do nejjemnějších
detailů. |
Také si tam odbyl
premiéru model části špesártské rampy (viz např. https://shop.vgbahn.info/media/pdf/Musterseiten/731602_Leseprobe.pdf
) s vrcholovým tunelem. Rampa vycházela ze skryté stanice a na délce přes 12
m nastoupá asi 25 cm (~20 promile). Před vrcholovým tunelem je dopravna Heigenbrűcken, sestávající
z kolejové spojky a odstavné koleje pro postrkové lokomotivy. Ty zde odstupují
a pak se vracejí, obvykle po dvojicích, do údolí. Moduly jsou zatím v hnědém
provedení, ale i tak byl provoz s nezavěšenými postrky na všech vlacích
zajímavý. V postrkové službě sloužily čtyři stroje řad 96 a 95. Lokomotivy
měly nastavenou maximální rychlost na 25 km/h, kterou se tam ve skutečnosti
jezdilo, a neměly spřáhla nebo měly jen tlačnou plochu bez háku a třmenu. Mohly tedy v Heigenbrűckenu odstupovat bez
zastavení vlaku. Souhra mezi strojvedoucím vlakové lokomotivy a postrku byla
většinou velmi dobrá a pozorovat a poslouchat dva parní stroje pomalu jedoucí k vrcholu
stoupání byl zážitek. Určitě se těším na příště, kdy se dá očekávat, že moduly
už budou s krajinou.  |
Pohled ze skryťáku
Görlitz na Spesartskou rampu. |
Samozřejně bylo k vidění
mnoho krásných modulů, které už známe. Namátkou jmenujme Holstedt, Bűlthausen,
… A taky samozřejmě spousta krásných modelů. |
Souprava chladících
vozů na ryby v přístavním skladišti Schellfischkai. Vézt tuto soupravu kolejištěm
byl nádherný zážitek. |
