Zababov H0: Jesenice 2017 – první setkání II. Epochy v Česku

Od 5. do 8. května proběhlo v kulturním domě v Jesenici u Rakovníka další setkání příznivců modulové železnice v měřítku H0/H0e. Organizace se ujali členové místního modelářského klubu pod vedením zkušených matadorů Jirky a Petra Berkových. Setkání se vedle místních zúčastnili hlavně moduláři ze Zababova, ale i dalších klubů.

Epocha II

Řada z nás jsou příznivci epochy II. Protože nás zatím nebylo dost a ani jsme neměli dostatek modelů pro toto období, začali jsme již před několika lety jezdit na FREMO setkání epochy II do Německa, konkrétně k Lipsku do Grossposny. Reportáže z těchto setkání jste již určitě četli. Nicméně v rámci přípravy setkání v Jesenici jsme usoudili, že už bychom mohli zkusit setkání epochy II i u nás. A tak slovo dalo slovo a dohodli jsme se, že první den setkání v Jesenici bude odpovídat provozu v epoše II, konkrétně v polovině třicátých let.

Přesuňme se tedy v čase a prostoru a pojďme se podívat na železniční síť v krajině uhlím a pivem oplývající rozkládající se mezi Petrovem, Berounem a Bílým Potokem. Hlavní trať procházející od hlavního města přes Petrov k Jirkovu byla v druhé polovině dvacátých let zdvojkolejněna. Jen posledních několik set metrů před Jirkovem procházejících tunelem a přes most zůstalo jednokolejných. Plány na stavbu druhého tunelu byly vypracovány, ale stavbu zastavila hospodářská krize. A tak druhá traťová kolej na Petrovském zhlaví Jirkova zarůstá nevyužívána travou. Z Jirkova pokračuje hlavní jednokolejná trať do Kácova a Hrabové. Za Hrabovou pak už trať jako vedlejší ubíhá do Berouna, kde navazuje úzkorozchodná trať do Kamenice.

Z Jirkova také odbočuje trať do Uhřic, Milevska a Bílého Potoka, ze kterého pokračuje lokálka do Lhoty. Za Bílým Potokem odbočuje vlečka do chvalně známého pivovaru Hrádek a také nedávno vybudovaná vlečka, jejíž účel je přísně tajný.

Vzhledem k rozvinutému průmyslu v kraji, který se začíná vzpamatovávat z hospodářské krize, panuje na námi sledovaných tratích již opět čilý ruch jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Největší podnikem v kraji je důl Hrabová a jeho produkce opět stoupá. Výroba se zvyšuje i v dalších podnicích, z nich jmenujme například pivovary v Kácově a Hrádku, strojírny v Milevsku, stavební firmy v Milevsku a Drsné atd.

A jaké stroje a soupravy můžeme v našem regionu potkat? V čele dálkových osobních vlaků složených z nejrůznějších dvounápravových osobních vozů se objevují převážně stroje řad 354.1, 354.4 a 354.7. Na místních osobních vlacích potkáme nejčastěji tendrovky řady 422.0 a objevuje se zde už i moderní řada 423.0. Výjimečně je nasazen i archaický stroj řady 311.3. Spěšné vlaky vozí Mikáda. Za nimi je často vidět kurzové vozy, kterými do lázní v okolí Kácova přijíždí zahraniční klientela.

V čele nákladních vlaků nejčastěji potkáváme stroje řad 413.0, 422.0 a také 423.0. Těžké uhelné vlaky pak vozí obvykle stroje řad 434.0 nebo 434.1.

Na úzké vládnou na všech druzích vlaků stroje řady U37.0 a mají už opět co vozit. Podniky v Kamenici se také už pomalu rozjíždějí. Už před krizí se mluvilo o motorizaci provozu, ale zatím neproběhly na zdejší úzké ani zkušební jízdy s nabízenými motorovými vozy.

Pojďme se nyní podívat jak provoz v našem regionu a atmosféru doby zachytil na fotografické desky amatérský fotograf. Laskavý čtenář zajisté omluví nižší kvalitu černobílých fotografií.

Obr 1 Osobní vlak s lokomotivou 423.0 v čele je připraven k odjezdu z Berouna. Podle světlejšího odstínu lokomotivy lze usuzovat, že se jedná o jeden ze strojů, které měly z výroby zelený nátěr.

Obr 2 Neznámý fotograf zachytil ze silničního nadjezdu před stanicí Lhota v polovině třicátých let Všudybylku 354.122 připravenou k odjezdu s ranním osobním vlakem.

Obr 3 Malý Bejček 422.031 s již doplněnou výbavou tlakové brzdy byl zachycen s osobním vlakem do Berouna v Kácově.

Obr 4 S manipulačním vlakem přijel do Kácova stroj 413.073. Nyní dobírá vozy u skladiště.

Obr 5 Manipulační vlak je již sestaven a připraven k odjezdu z Kácova.

Obr 6 V Kácově zastavil osobní vlak vedený strojem 354.446

Obr 7 O chvíli později přijíždí do Kácova uhelný vlak směřující přes hranice do Bavorska vedený nulkovým Čtyřkolákem. Na odjezd si bude muset chvilku počkat. První pojede spěšný vlak, který se za ním schovává, a který má Mikádo v čele.

Obr 8 Pohled do Jirkova. Vedle osobního vlaku do Berouna je souprava osobáku ze Lhoty, jehož stroj již odstoupil. Po první koleji projíždí spěšný vlak z Kácova.

Obr 9 Odstoupivší Všudybylka čeká na průjezd spěšňáku.

Obr 10 Do Uhřic dorazil manipulační vlak a stroj řady 413.0 přistavuje vozy ke skladišti.

Obr 11 Setkání dvou generací parních lokomotiv. Posunující 413.0 není už sice úplně nová, ale čeká jí ještě více než dvacet pět let služby. Zato lokomotiva 311.3, která výjimečně přivezla do Uhřic osobní vlak, který právě objíždí, je již skoro sedmdesátiletou babičkou, kterou možná už čeká jen pár posledních měsíců služby.

Obr 12 Babička 311.311 je již připravena k odjezdu do Jirkova, odkud bude dále úvratí pokračovat do Kácova a Berouna.

Obr 13 Zde se již výše zmíněný osobní vlak rozjíždí z Kácova směrem k Hrabové.

Obr 14 Křižování osobních vlaků v Kácově

Obr 15 Mikádo se spěšným vlakem do Kácova krátce po výjezdu z Jirkova

Obr 16 Mikádo dále uhání směrem ke Kácovu

Obr 17 Pohled na celý spěšňák. Tentokrát je bez kurzových vozů.

Obr 18a Zánovní Líza se blíží k cíli své cesty v Kácově.

Obr 18b Zánovní Líza se blíží k cíli své cesty v Kácově.

Obr 19 Konec cesty. Cestující již vystupují v Kácově a stroj za nedlouho odstoupí od soupravy.

Co říct k prvnímu setkání epochy II u nás. Řekl bych, že dopadlo výrazně lépe, než asi většina z nás očekávala. Parních lokomotiv odpovídajících epoše II se sešlo, tak akorát. Abychom měli několik záložních strojů, tak jsme zamhouřili oči a u několika strojů jsme tolerovali červené cedule řadového označení, a červená kola, které patří až do epochy III. Velmi dobře jsme dopadli s osobními vozy. Různých typů dvounápravových vozů se sešlo více, než jsme potřebovali. Čtyřnápravových vozů bylo také dost, jen došlo při přípravě výchozího postavení k nedorozumění, a proto jsme se rozhodli, že budou jezdit jen spěšné vlaky a nebude zaveden mimořádný rychlík. Na konec se ukázalo, že vozů bylo dost a rychlí by býval mohl jezdit. Služební vozy také nechyběly. Pouze nákladních vozů ČSD pro epochu II bylo málo. Pomohli jsme si částečně nasazením vozů zahraničních správ a také použitím vozů, které v epoše II jezdily, ale byly popsány nápisy odpovídajícími epoše III. Pak už jsme měli vozů do provozu tak akorát. Provoz byl bez problémů a myslím, že jsme si ho všichni užili. Můžeme tedy uvažovat o dalším setkání epochy II, tentokrát na celou dobu setkání, snad někdy příští rok. Mezitím se skalní příznivci epochy II opět těší do Grossposny.

Epocha III-IV

V sobotu večer po úspěšném provozu jsme sbalili vozidla epochy II, mnozí z nás i slzu zamáčkli, a přesunuli se v čase do přelomu epoch III a IV. Konkrétně do let 1971 a 1972.

V provozu byly ještě vidět vozy s krátkými čísly, ale postupně již začínaly převažovat vozy s novým UIC čísly. Motorizace v našem kraji probíhala poměrně rychle. Na přelomu sedmdesátých let převzaly prakticky všechny klasické osobní vlaky Zamračené a také převzaly vozbu vybraných nákladních vlaků. Manipuláky byly většinou v režii Hektorů. Na parní trakci zbyly již jen těžké uhelné vlaky z Hrabové.

Přibližme si provoz několika fotkami.

Obr 20 Ještě před pár měsíci by byla na ranním osobním vlaku ze Lhoty připravena s největší pravděpodobností některá z Jirkovských Všudybylek. Pokrok se ale nedá zastavit a tak již nějakou dobu můžeme na osobních vlacích ve Lhotě vídat zánovní Zamračené.

Obr 21 Motorové vozy řady M240.0 ovládly většinu místních osobních vlaků již před několika lety.

Obr 22 V letní sezóně se na osobních vlacích občas objevil i Hektor. Zde T435.087 přejíždí přes most před Jirkovem.

Obr 23 Tentýž osobní vlak již uhání krajinou ke Kácovu

Obr 24 Pohled na vlečku Prefy Drsná

Obr 25 Betonárka v Milevsku

Obr 26 Do Milevska dorazil manipulační vlak se Zamračenou.

Obr 27 Každoročně byl problém s nedostatečnou kapacitou osobních souprav na úzké v době zahájení a ukončení bramborových brigád. Svazáci z depa v Berouně podali zlepšovací návrh, aby byla souprava patrových vozů Bp, kterou brigádníci přijedou, napodvalníkována a mohla s brigádníky pokračovat až do Kamenice. Zkušební jízda s patrovou soupravou se uskutečnila na konci prázdnin s dostatečným předstihem pře zahájením sklizně. Na fotografii je zachycena zkušební souprava těsně po příjezdu do Kamenice.

Obr 28 Ranní motorový osobní vlak vozil vozy s mlékem. Zde je zachycen v Kácově.

Obr 29 Zamračená s patry v Kácově. Typický obraz té doby.

Obr 30 Štokr a Němka v Hrabové čekají na své uhelné vlaky.

Obr 31 Štokr 556.0368 jako lokomotivní vlak z Hrabové do Jirkova v Kácově. Parní lokomotivy se jezdily do Jirkova otočit a dozbrojit.

Obr 32 Štokr 556.053 v plném výkonu s dlouhou šňůrou Wapů v obloucích mezi Kácovem a Jirkovem.

A co říct závěrem. Setkání se bezesporu povedlo. Tomáš za podpory Bohouše napsal zajímavý grafikon, který dobře využíval velmi pěkně sestavený layout. Provoz v obou epochách byl velmi pěkný.

Pokud bych měl něco vytknout, tak to bylo dodělávání některých modulů ještě na místě. To už není obvyklé a určitě ne chtěné. Také pozdní příjezd několika modulů zkazil počáteční dojem a způsobil, že dvojkolejka byla hotova až v pátek pozdě večer a nestihli jsme už připravit večer výchozí postavení. Stálo nás to minimálně jednu směnu. Škoda. Také bylo několik míst, která byla hůře sjízdná, i když po jistém úsilí se podařilo je uvést do jakž takž akceptovatelného stavu a dalo se jezdit. Hříšníci vědí, kterých modulů se to týká, a věřím, že příště bude vše v pořádku.

Závěrem je třeba poděkovat organizátorům i všem účastníkům za příjemné setkání. Myslím, že všichni do Jesenice zase rádi přijedeme.

Více fotografií naleznete v galeriích