Nechci žalovat , ale hlásit se to musí...
Svodka trati Kvítečkov ú.n. - Libušín - Kazín,
za dny 28. - 30. 10. 2004:Provoz na sledované trati je zajišťován jen s maximálním úsilím. Plynulost přepravy poznamenává nedostatek provozního personálu a před zavedením nového grafikonu jsou služební pomůcky, tiskárnou dodány až na poslední chvíli. (Pracujeme v reálném socialismu, ale omlouvám se a dávám si socialistický závazek, že příště to dodám tak brzy, aby se všichni soudruzi mohli dobře připravit na plnění náročných úkolů ke splnění pětiletky včas) Ve vozovém parku setrvává neutěšený stav, kdy jednak slouží poměrně slabé lokomotivy U37.9 bez zálohy a je štěstím, že v traťové službě může vypomáhat v rámci ověřovacích zkoušek jedna z lokomotiv Tu 47.0 z ČKD. Podvalníků je takový nedostatek, že jsou podvalníkovány jen vozy s nepřeložitelnými materiály a ostatní přepravy zajišťují úzkorozchodné vozy, včetně vozů zapůjčených z jiných drah. Přepravy jsou na poměry naší dráhy tak silné, že na sklonově náročném úseku z Kazína do Tetína výkonově nestačí turnusové U37.9 a vlaky jsou mimořádně vedeny v přípřeži dvojice strojů. Přes výše uvedené objektivní obtíže byly všechny požadavky na přepravu plněny a plán přepravy dokonce překročen. Ve sledovaném období proběhla i řepná kampaň, která se našeho regionu dotkla jen okrajově, ale přesto kvůli ní byly zařazeny i dávno nepoužívané vozy a zprovozněna lokomotiva U 37.009. Sice se neosvědčila jako příliš spolehlivý stroj, ale její zprovoznění je příslibem rozšíření lokomotivního parku. U 37.008 je stále neprovozní a čeká na novou součást z Rakouska. Personální situaci na trati alespoň dočasně zlepšil najatý brigádník Z. Maruna ml., který vedl několik pravidelných vlaků. Lokomotiva T36.001 již výkonově nestačila na náročný posun v překladišti, zejména ložené normálněrozchodné vozy na podvalnících byly nad její síly, stroj čeká generální oprava a doufejme, že po ní bude platná v provozu na naší dráze ještě řadu let. Vedle dráhy byla veřejnosti zpřístupněna zřícenina a vinné sklípky. Do provozu okrajově zasáhl i jeden rakouský motorový vůz řady 5090 zaslaný z daleké budoucnosti. Z Rakouska pak byla na zkoušku zapůjčena lokomotiva řady 2095, která přes problémy se spřáhly se poměrně dobře osvědčila. Do vinných sklípků byl právě s lokomotivou 2095 vypraven i jeden mimořádný výletní vlak s rakouskými turisty. Na závěr se uskutečnila jízda s nápisem DNES NAPOSLED, která uzavřela trať pro následující rekonstrukci.
- layout a moduly
Layout byl navržen velmi účelně, vše na dosah ruky. Pouze v Kazíně bylo od stěny modulů H0-ČSD blízko až příliš. Úzkorozchodná trať na Žoskově modulu má problémy se sjízdností na přejezdu, které se na místě nepodařilo odstranit. Opět třikrát upadl jazyk výhybky v Kazíně a jednou v překladišti. Některé moduly neměly správně provedené rozhraní X1. Z pod čel modulů visí dva kablíky přesahující 150mm před čela modulů. Červený banánek a černá zdířka. Některé zdířky se pro některé banánky jeví volnými a spoj není tuhý. Poustva stanoví tolerance průměru banánku a díry. Použití jiných barev, nebo mechanické upevnění všech čtyř kablíků X1 z pod středu modulu jsou chyby. Horymírovy nohy staničních modulů nejsou dost tuhé a modul je možné rozkmitat okolo podélné osy. Poustvovy nohy překračují půdorys stanice a tak se o ně občas zakopne ( z každého konce nohy je potřeba vést svislý sloupek světlé, nebo signální barvy). Víťovy nohy nedrží půdorys stanice, čímž plocha jejich rozkročení neumožňuje stabilní stání modulu před jeho zapojením do layoutu. Nelze použít Fremem standardizované postupy výstavby layoutu. Proměnným úhlem odklonu od svislice se mění i výška temene kolejnice, takže nelze nastavit výšku TK nad podlahou dokud moduly nejsou pospojovány do layoutu.- staniční plán
Jako obyčejně nebylo příliš jasno, co kde má na styrodurových modulech stát (budovy, rampy, remízy, šupny, váhy, jámy, vodní jeřáby...), takže se dělaly manipulace, které po osazení budovami nebudou možné.- vozová karta
Všechny nákladní vozy měly své vozové karty a jedinečná čísla. Zmatky vnášely vozy H0-ČSD, které měly přelepená čísla, ale jen z jedné strany a tak nebyly k nalezení vozové karty se správnými čísly. Průhledná svařovaná pouzdra na karty nevykazovala žádné opotřebení, nebo nepohodlí, subjektivně se mi nákladový list zasouvá lépe do kapsy ze silnějšího materiálu svařovaných karet, než pod tenkou fólii samolepicích kapsiček.- nákladový list
Listy byly vypsány chaoticky a nezohledňovaly optimálnější využívání podvalníků. Napříště by bylo vhodné udělat promyšlenou hospodářskou vazbu mezi podniky. Už na tom pracuji, souvisí to trochu i s další koncepcí rozvoje naší trati, viz dále.- GVD
Časy byly navrženy přiměřeně, jen na práci manipulačního vlaku bylo stále málo času. Zejména v koncové stanici Kazín a někdy se nestíhala ani příprava manipulačního vlaku v Libušíně. Pro návrh SJR bude nutno počítat se skutečností, že zatímco pro trať lze bez problémů uvažovat s modelovým časem, pro manipulace ve stanicích je nutno stanovit časy v podstatě reálné!! Posun s modelovou mašinou má v podstatě stejné nároky na čas jako na skutečné dráze bez ohledu na běžící modelový čas. To znamená, že pro manipulace je nutno modelový čas násobit tři až čtyři krát, tedy podstatně prodloužit pobyty ve stanicích s manipulací.- SJŘ a turnusy
Rozpadávaly SJŘ pro celou trať a jednotlivé listy turnusů (výtahy ze SJŘ pro danou lokomotivu), příště je vhodné jejich sešití. I na vnitřních listech jednotlivých turnusů musí být velkým písmem uvedeno, pro který turnus je SJŘ určen. Jednotlivé turnusy se musí vejít na jednu složenou A4 (tj. 4x A5) i za cenu zjednodušení tabelárních jízdních řádů pro jednotlivé vlaky nebo zjednodušení titulního listu. Vložený list u „dlouhých“ turnusů znepřehledňuje návaznost jednotlivých vlaků. Je potřeba předem nastudovat užívané symboly a zkratky.- oběhy lokomotiv
Potřebujeme zprovoznit nejméně jednu záložní vlakovou lokomotivu a nejlépe i nějaký motorový vůz. Pro zajištění provozu včetně posunu je potřeba všechna hnací vozidla dozatížit. H0-ČSD nám napříště bude posílat k podvalníkování dozatížené vozy. 4 lokomotivy řady U a dvě TU47 by měly stačit na celý rozsah dnešního layoutu. doplnění jedním až dvěma motorovými vozy umožní znázorňovat různá období.- řazení souprav
Provizorní výhybka malého poloměru ve Včelničce trochu ztrpčovala život. Vozy Ba/u neprojíždějí podměrečné oblouky.- provozní předpisy
Nebyl čas si je projít. Dodržovaly se ty základní, obecně známé, ale je co zlepšovat- podvalníkovatost vozů
Mnoho vozů H0-ČSD nemělo správně nastavená spřáhla. Jeden vůz jsme vrátili do Kvítečkova, protože jej nebylo možné spřáhnout s jinými vozy.- telefonní seznam
Telefony jsme nepoužívali, jezdilo se za stavu nemožného telefonického dorozumění. Všichni jezdili a nebylo komu volat.- mapa průmyslu
Nebyla vytvořena a z toho plynuly problémy viz "nákladový list"- práce lokomotivy, odkládání Fredů
Občas se stávalo, že po zastavení loko se tato sama rozjela a ujela si ještě půl metru. Z toho také vznikla fotografie U37 spadlá do kolejiště 1435mm. Lokomotiva neujela sama po zastavení, ale nevhodnou manipulací s „Fredem“ nezkušeného strojvedoucího. U většího množství Fredů na odkládacím pultu je pomalá orientace. Bude vhodné FREDy polepit obrázkem konkrétního stroje.- posun
T36.001 je pro posun úzkorozchodných vozidel dostatečná, avšak pro obsluhu podvalníkové jámy potřebujeme silnější stroj. Ani U 37.009 na posun napodvalníkovaných vozů nemá potřebný přebytek výkonu. Posun s větším počtem vozů na podvalnících zvládla bez problémů až zapůjčená 2095 s nárazníkovým vozem s kombinovanými spřáhly.- sestavení vlaku (práce s kartami)
Kapsáře na vozové karty byly použity prvně, ale nebylo zcela zřejmé, jak je používat. Každá kolej měla svou kapsu, ale ztrácel se přehled, co se má s kterým vozem ve stanici provést. Místo vyjádření lokality vozu ve stanici napříště vyzkoušíme kapsy pro vyjádření úkolů, co se má s vozem provést. Napříště nutno rozpracovat. Na překladišti by měla být samostatné kapsa pro „dovezené" vozy z velké dráhy a druhá pro vozy připravené k odvozu. Vše jednoznačně označené.- vedení vlaku na trati
Vedení přípřežních U 37 dělalo problémy ve stabilitě spřáhla. vychýlilo se nahoru a lokomotivy se na nerovnosti styku dvou modulů rozpojily. Lokomotivám je potřeba upravit spřáhla tak, aby měly minimální vůli ve směru sklápění spřáhla. Na některých zatravněných úsecích si lokomotiva nahrnula stébla pod kola a zastavila se. Je naprosto nezbytné stanovit a dodržovat předepsané „hmotnost“ a délky vlaků pro jednotlivé typy lokomotiv. Navrhuji to asi následovně:Lokomotiva trať počet vozů na podvalnících délka soupravy celkem
U 37.0 rovná max 3 do 60 cm
U 37.0 stoupání max 2 do 60 cm
TU 47.0 rovná max 4 do 80 cm
TU 47.0 stoupání max 3-4 (nutno ověřit) do 80 cm
S větším počtem vozů na podvalnících jsou podle mne i problémy při posunu a na trati v obloucích. Pro zajištění odpovídající výměny vozů bude proto nutno zavést větší počet manipulačních vlaků a nebo omezit výkonnost průmyslu a zemedělců v jednotlivých stanicích. A tudy cesta nevede soudruzi.
