9. října 2007

Dobříchovice 2007 H0e - reportáž

Zababovské železnice v Dobřichovicích postavily dvě úzkorozchodné tratě

Layout o dvou větvích


Naši normálněrozchodní kamarádi často stavějí více než jednu trať. Často se liší způsobem řízení dopravy (D2 nebo D3). To jim umožňuje znázorňovat přípoje, vozit přímé vozy dále, než zajíždí celá souprava a jiné zajímavosti železničního provozu. Úzkorozchodné moduly jsme tentokrát uspořádali do dvou provozně oddělených, ale kolejovým schématem propojených tratí. Připojení na normálněrozchodnou železnici samozřejmě zůstalo zachováno. Větev Kamenice - Beroun měla výtopny a provozní zázemí v Kamenici a větev Beroun - Libušín měla provozní zázemí v Berouně.
Dvě větve úzkorozchodných tratí

Nové moduly


Náš layout se rozrostl o nové moduly a nejen traťové. Znojemský KŽM přispěl svou stanicí Střížovice a několika metry traťových modulů. Olda Šlitr postavil dva rovné traťové moduly na nohách, které dosud byly k vidění spíše v TT layoutu. Ruda Ulč přivezl líbivý zářez se strážním domkem. Víťa doplnil layout dvojkolejným nákladištěm Bukovina. Horymír překladišti Beroun kompletně změnil rozložení kolejí. Na jednu akci to bylo novinek tolik, že mohly vznikat obavy, zda vše bude spolehlivě fungovat.
Střížovice

Více výhybek, ale krátké koleje


V dobách jedné trati a nedostatku dopraven jsme rozdělili stanici Tetín na dvě nákladiště Sekyra a Herget. Nyní se více než dříve ukázalo, že poskytují příliš krátké koleje pro křižování a toto se pravidelně překládalo do delších dopraven. Napříště by se měl opět objevit Tetín. Stavbu výhybek již zvládli Poustva na Včelničce, Víťa v Bukovině, Tonda Benešovský ve Střížovicích a Horymír v Kamenici, Tetíně, Libušíně a překladišti. Různě pojaté konstrukce a různě pojaté ovládání ukázalo, že ani vlastní stavba výhybek nemusí být překážkou pro stavby stanic v H0e.

Dlouhý znojemský modul

Na počátku stavby nás překvapilo zvlnění terénu na znojemských traťových modulech. Fremo norma H0e předepisuje na stycích modulů plochý terén a zde byla terénní vlna vedoucí přes čtyři moduly. Vlastně to byl modul o čtyřech segmentech, což nebylo známo v době kreslení layoutu. Na místě během stavby Poustva překreslil layout a postavili jsme trochu jinak trasovaný jeden mezistaniční úsek.
Znojemský oblouk

Provoz na dvou tratích


Grafikon vlakové dopravy rozlišil naše dvě úzkorozchodné tratě i provozně. Na kamenické větvi jezdila osobní souprava s lokomotivou a na libušínské větvi převážně motorový vůz. Z obou větví se brzo ráno sváželo dělnictvo do Berouna k přestupu na velkou dráhu tak, aby se po přestupu do motoráku ještě před šestou ráno dostávali do Staré Paky. Motorový vůz ráno zajišťoval školní spoj, projíždějící z Libušína přímo až do Kamenice, tedy po obou úzkorozchodkách společně. Manipulační vlaky měla každá dráha své, na Libušínce obvyklými podvalníky a na kamenické větvi nově podvalovými vozy.
Vozy s různými spřáhly

Oddělení provozu na úzkorozchodných tratích bylo znázorněno i odlišnými spřáhlovými systémy. Na kamenické vše jezdilo se třmenovými spřáhly známými z Fremo H0e a na Libušínce se spřáhly Magne-Matic obvyklými v zababovské H0e. Vznikla tak některá omezení. Například nebylo možné vozit zátěž úzkorozchodnými vozy mezi úzkorozchodnými tratěmi, nebo byl složitý a časově náročný posun v překladišti. Zejména, když musely spolupracovat lokomotivy s oběma konstrukcemi spřáhel.
Část Rudových vozidel se třmenovými spřáhly a Rudova budova

Písek pro sklárny


Zvlášností byl vlak s pískem pro sklárny ve Včelničce a Kamenici. Písek se totiž těžil na druhé lokálce a tak byl pravidelně veden přímý vlak Kamenice - Včelnička - Sekyra a zpět, náležitostmi kamenické lokálky. Výskyt soupravy s odlišnými spřáhly na libušínské trati byl provozní komplikací, kvůli které bylo radno předně dodržovat dispozice uvedené v komentářích náhledového GVD.
Pn 8354 jede pro písek

Rozšíření vozového parku


Zapojení vozidel s třmenovými spřáhly do provozu přivedlo na naše koleje množství vozidel, která obvykle nevidíme. Ruda má rozsáhlý vozový park od firmy Liliput malosériově upravený na ČSD. Sice snad všechna vozidla, včetně U37.0 měla z výroby nastaveno užší rozkolí, než předepisuje norma a těžko projížděla výhybkami, ale Ruda jej s použitím lisovacích přípravků Fohrmann a měrky Kadee rychle opravil.

Jedna větev v provozu ÖBB


Bohouš pravidelně ne příliš rozlišuje mezi vozidly rakouskými a československými, takže jsme v provozu viděli motorové i parní lokomotivy ÖBB, rakouské podvalové vozy, osobní soupravy i motorový vůz. V některých chvílích provoz úzkorozchodek vypadal tak, že kamenická lokálka byla v provozu ÖBB a libušínská v provozu ČSD. Snad nikdo neprotestoval a viděli jsme řadu pěkných strojů, které se provozně vyskytovaly i u nás, byť ve službách rakouských drah na gmündské úzké v Českých Velenicích.
Typická motorová lokomotiva ÖBB 2095

Podvalníková jáma


Horymír postavil jámu s hříží pro podvalníkování normálněrozchodných vozů se spojovacími tyčemi mezi brzdovými špalíky. Bohužel rozdíl výšek normálněrozchodné a úzké koleje nemůže být příliš velký, neboť se zaklesávají třmenová spřáhla a někdy i nárazníky. Podvalníkování bylo možné, ale zdlouhavé a ne vždy se povedlo na první pokus. Překladiště tedy dostane zpět plochou jámu z posledních let a podvalníkování by se mělo provádět souběžnou jízdou normálněrozchodné nápravy a podvalníku.
Podvalníková jáma, na fotografii při pokusném prodloužení „odpočívadla“

Podvalové vozy



Něměli jsme vlastní praktické zkušenosti s provozem na podvalových vozech. FREMO podvalové vozy fungují ke všeobecné spokojenosti, ale velké příčné vůle našich vozů zapříčiňují nevstřícnost jednotlivých vozů při najíždění a tak se vykolejení stává spíše pravidlem. Zajišťovací klíny pod normálněrozchodnými nápravami jsou na Fremo podvalnících posuvné po tyči, takže se nemohou ztratit a rychle se pinzetou přiklopí na požadované pozici. Navlékat je pinzetou jednotlivě je práce velmi zdlouhavá navíc s nejistým výsledkem.
Manipulace s vlakem na podvalových vozech

Přeprava dlouhých vozů


Provoz podvalových vozů nám umožnil objednat a uskutečnit přepravu dlouhého čtyřnápravového vozu. Kolegové z normálněrozchodného lokomotivního depa nám vyšli vstříc a poslali zajímavý dlouhý vůz. Poustva se obával o svou vegetaci v zářezu, ale vůz bezpečně projel celou tratí až do Kamenice a zpět.
I tohle jde...

Nedovážené vozy na podvalnících

Přepravovali jsme na podvalnících jeden delší nákladní zavřený vůz. Choval se výrazně nestabilněji, než ostatní. Stále se kymácel za strany na stranu a to výrazně více, než kterýkoli jiný vůz. V jednu chvíli se stala věc v našem provozu velmi vyjímečná, našli jsme jej ležet na boku, svalený i s podvalníky. Stalo se to v Libušíně, který nemá stabilitu hlubokých a těžkých Střížovic, přesto v něm obvykle nic nepadá. Učinili jsme několik opatření pro zmenšení rozkmitávání Libušína, ale příčina nakonec byla odhalena jinde. Vůz nebyl dovážen předepsaným způsobem a tak měl velmi vysoko těžiště. Takovéto vozy nadále nelze považovat za podvalníkovatelné.

Kapsáře a vozové karty

Tentokrát v rámci zpřehlednění práce s vozovými kartami a nákladovými listy nevznikla žádná novinka. Před půl rokem byly domluveny dvoupatrové kapsáře, jedna kapsa pro každou dopravní nebo odstavnou kolej a dvojice kapes pro každé nakládací místo (na orientačních tabulích označené písmenem). Ale nikdo je zatím nezrealizoval, snad příště.
Vzorové kapsy, bouhužel nestandardní

Novinky na překladišti


Překladiště má nově objízdnou kolej v normálněrozchodné části. Ne zcela funkční podvalníková jáma měla hříž pro svislé spouštění náprav normálněrozchodných vozů do vidliček podvalníků. Rampa pro najíždění na podvalové vozy má provizorní, ale funkční hranu složenou z pražců. Rampa pro najíždění úzkorozchodných vozů na normálněrozchodný vůz Bemo je funkční, byť ještě nemá překlápěcí konce kolejí. K překladišti i k překládce mezi vozy jsou na obou rozchodech samostatné koleje. Přestavníky výhybek se při kolejové hustotě překladiště nevešly proti konkrétní výhybce (jsou i tři v zákrytu) a jsou seřazeny podle čísel výhybek. Bez jejich očíslování přímo v kolejišti je orientace s pomocí informační tabule zdlouhavá. Přestavník včetně přepínání napájení srdcovky je postaven ze svařovacího drátu, gumičky do vlasů, tří segmentů elektročokolády, 30 cm mosazného drátu a dvou dřevěných korálků. Může ukazovat základní polohu výhybky.
Nové překladiště

Bukovina

Příjemně překvapila Bukovina, postavená podle zásad stavby dioramat. Koleje nerovnoběžné s okrajem, přirozeně zvlněný terén. Někteří se při jejich obsluze potýkali s půdorys přečnívajícím obslužným stolkem, který by napříště měl být zakreslen v půdorysu modulu. Tak by se mohl zohledňovat již při navrhování layoutu. Jedna z výhybek měla širokou rozteč v přídržnici.
M21 v Bukovině

Střížovice

Velký modul stanice na mohutném základě. Pro přestavování výhybek velké bytelné paketové přepínače a hlavně vysoký smrkový les. Chybělo zázemí pro práci s kartami, tedy nějaký úzký pultík po délce stanice a označený kapsář. Při transportu na setkání došlo k naražení kolejnice, která se prohnula do nesjízdného průhybu. Během stavby jsme ji provizorně vyrovnali, ale bude potřebovat důkladnější opravu. Stanice je zapojena podle staré analogové normy FREMO H0e. Chyběly propojovací šňůry pro pospojování všech kolejnic, ale Víťa si nějak poradil a vše pospojoval tak, že ve Střížovicích nedošlo během provozu k jediné závadě.
Defekt ve Střížovicích

Podměrečný oblouk

Ruda přivezl obloukový modul určený pro domácí provoz. Pro podměrečný poloměr nebyl zařazen do trati, ale sloužil jako prodloužení výtažné koleje za Libušínem. Strážní domek utopený ve vegetaci vypadal velmi pěkně a vyskytuje se na množství fotografií.
Škoda toho malého poloměru...

Růžové moduly

Olda přeci jen zprovoznil slíbené dva moduly. Sice to byly jen koleje na Styroduru, ale dřevěné kostry včetně nohou byly důkladně řemeslně zpracované. Napříště by bylo vhodné upravit stavěcí šrouby, aby se nedotýkaly kovem parket a aby bylo možné je protáčet volně rukou. Konce kolejí je vhodné zkontrolovat přiložením zrcátka. Pokud se v zrcátku ukazuje zlom koleje, nemíří kolmo k rozhraní.

Orientační tabule

Na základě datových listů stanic, Horymír sestavil orientační tabule a Víťa je vytiskl. Tabule visely na všech úzkorozchodných stanicích, ale přestože byly zpracovány i pro normálněrozchodné stanice, tam nebyly využívány předpokládaným způsobem.
Cedule kam se podíváš...

LN boxy


Přípojná místa pro Fredy jsou poněkud roztříštěné konstrukce. Zčásti se vyskytují panýlky upravené ze spojek, zčásti Stoepseplatte dle FTREMO H0e a zčásti rozdvojky upevněné u stanic. Tentokrát jsme důsledně dodrželi dohodu o zasouvání šňur Fredů shora a ne zpředu. Stanice Libušín vykazovala výrazný rozdíl rozkmitu, při orientaci zásuvek podélně a příčně. Přemístění přípojných míst na samostatně stojící stolky u stanic bylo provedeno v překladišti, Hergetu a Sekyře.

Společné DCC

Tentokrát jsme zvolili společnou DCC centrálu s H0-ČSD. Ovšem v provozu občas vznikaly problémy s přihlašováním některých Fredů. Podle slov Radka Šindeláře škodil některý Fred. V poslední fázi provozu jsme tedy oddělili centrálu a na úzké se problémy tohoto druhu již nevyskytly. Nyní nás omezovalo málo boosterů, které by oddělily překladiště s přeci jen větším výskytem zkratů způsobených podvalníky, od zbytku trati, kde několik modelových minut zbytečně nelze jezdit.

Junioři

Milým překvapením byla aktivní a soustředěná účast juniorů na provozu, kteří zajišťovali kompletní osobní dopravu. Zvládli nejen ježdění, ale i zjednodušené telefonické hlášení. Pokud by byla vyvinuta jednodušší provozní pomůcka a byly zajištěny padací hodiny, na kterých by lépe zvládli odečítání času, tak jsou už schopni samostatné jízdy bez zvýšeného dohledu.
Junioři

Co se nejvíce nepovedlo

Pozdní příjezdy

Zejména pozdní příjezd Horymíra s překladištěm, bez kterého nebylo možné zahájit sestavování. Bohouš s Kamenicí přijel v době, kdy zbytek layoutu již byl kompletně sestaven.

Čistota

Lehké přečištění kolejí po sestavení se stalo důkladným čištěním. Kola vozidel byla vyčištěna až druhý provozní den. Napříště by se měl ušetřit čas včasným příjezdem a dočištění někerého opomenutého vozidla může být provedeno včas před jeho prvním postavením na koleje. Argumentace, že vůz od posledního ježdění nikde nejezdil, proto musí být čistý neobstojí.

Manipulace v GVD

Čas modelových, tedy zrychlených 10min. na každou manipulaci + 5 min. na každé obsluhované místo nakládky se ukázalo jako málo. Podle doby, kterou manipulace skutečně vyžadovaly: půl reálné hodiny na překladiště, patnáct reálných minut na stanice s více než jedním nakládacím místem a alespoň pět reálných minut na obsluhu jednokolejných nákladišť u kterých se musí rozdělit souprava pro posun.

Stav vozidel

    Stále řada vozů nemá seřízenu výšku spřáhel.
    Tu47.0 by mohla být trochu těžší.
    U37.0 i U37.9 by mohly sbírat proud i běhounem
    U37.9 by mohly být těžší.
    U37.0 by mohly být omezeny na 35km/h.
    M21.0 by mohla mít omezenu rychlost na 40km/h a plynulejší regulaci při nižších rychlostech.
    Podvalníkům by bylo vhodné seřídit geometrii vidliček.
    Lokomotivám by bylo vhodné vyrobit lokomotivní karty, ve kterých by mohly být zasunuty kartičky s oběhy.

Výhybky na překladišti

Jedné výhybce se odlomil jazyk. Tentokrát ne od čepu vedoucího pod modul, ale od očka, za které tahá táhlo jazykem. Oprava si vyžádala cennou půlhodinku, takže napříště by bylo vhodné mít možnost provizornějšího, ale okamžitého obnovení sjízdnosti, nebo umět opravu rychlou výměnou za náhradní díl.

Vhodné úpravy na příště

Libušín

    stabilnější nohy
    kapsáře
    zaštěrkovat

Fleximoduly

    vyřešit příčné sklápění

Sekyra + Herget = Tetín

    kapsáře
    zaštěrkovat
    stabilnější nohy

Oldovy moduly

    propojovací vodiče lanky
    geometrii koleje kontrolovat zrcátkem
    chránit podlahu pod šrouby v nohách
    výškové šrouby nastavitelné rukou

Víťovy moduly

    problémy nepozorovány

Bukovina

    přídržnice výhybek nastavit pomocí stopek vrtáčků (šíře žlábků)
    v dopravnách D3 by měla být signalizována základní poloha výhybek
    opravit okraje kolejnic na vnitřním spoji modulu A a B

Znojemské moduly

    jejich DWG překreslit na 1 modul o více segmentech

Střížovice

    opravit propad koleje, způsobený při transportu
    signalizovat zákl. polohu výhybek
    připravit propojovací vodiče pro pospojování zdířek k DCC provozu

Překladiště

    rychlou identifikaci přestavníku k výhybce
    plochou jámu
    kapsáře
    okraje proti pádu vozidel
    zkontrolovat rozchod výhybek
    snížit nohy na 1300 +/-25mm
    tužší nohy
    šturcy jinak než špendlíky

Poustvovy moduly

    problémy nepozorovány

Včelnička

    držák na Fredy
    kapsář

Rudovy moduly

    problémy nepozorovány

Šemíkovy moduly

    stavěcí šroub pro jemnou rektifikaci výšky

Kamenice

    odkládací plochy pro vlakové čety (pracovní stolek pro Bohoušovy vozy je potřeba zřídit jinde)
    kapsáře s unifikovanými popisy
    signalizovat základní polohu výhybek
    rychlou identifikaci přestavníku k výhybce
    stavěcí šrouby pro jemnou rektifikaci výšky