29. června 2013

FREMO Bad Vöslau 2013 - reportáž

Letos jsme se již po druhé vypravili do lázeňského městečka Bad Vöslau kousek jižně od Vídně, kde vídeňská skupina FREMO pořádala druhé mezinárodní FREMO setkání. V kolejišti se sešly moduly rakouských, německý, maďarských a českých modelářů a vznikl velmi zajímavý výsek železniční sítě z oblasti pomezí Československa, Rakouska a Maďarska na konci padesátých a v šedesátých letech. Organizátoři se poučili z drobných loňských chyb a přípravě provozu byla věnována větší pozornost. Grafikon byl připraven, aby se v každé větvi využilo jejích provozních možností a zajímavostí. Rakouští kolegové také dost přísně hlídali, zda použitá vozidla opravdu odpovídají modelované epoše a tak jsme se konečně i na ČSD dočkali provozu, kde nebyla nerealisticky promíchána vozidla z různých epoch. Provoz na ČSD velmi dobře odpovídal druhé polovině šedesátých let. Pojďme se nyní kolejištěm projet a podívat se na některé zajímavosti layoutu i provozu.

Hlavní dvojkolejná trať začínala ve skryté stanici Vídeň a vedla do Ober Warthu. Trať byla plně elektrifikovaná a s funkčním autoblokem. Moduly jsou zatím v poměrně syrovém stavu (jen statická tráva, až na výjimky chybí vyšší vegetace a detaily, ale provozně se plně osvědčily a propustnost takovéto dvojkolejky je obrovská. Bez problémů zvládala vedle provozu vlaků do dalších částí kolejiště i poměrně hustý provoz S-bahnu mezi Vídní a Ober Warthem. Obě stanice jsou také řízeny počítačem a není potřeba telefonické dorozumívání, což v modelovém zrychleném čase dost pomáhá. Člověk jen zadá číslo vlaku na dané koleji a postaví cestu. Jakmile se uvolní první traťový úsek za stanicí, vlak může odjet. Na druhé straně se výpravčímu objeví číslo jedoucího vlaku a ten se také prosvítí v zobrazovaném grafikonu. Výpravčí jen postaví cestu na odpovídající kolej.
Souprava S-bahnu v oblouku před Vídní

Po dvojkolejce jezdily všechny vlaky kromě jednoho v elektrické trakci. V Ober Warthu se přepřahalo. Buď na lokomotivy ČSD nebo parní či motorové lokomotivy ŐBB. Z Ober Warthu vedly dvě jednokolejné tratě podél průmyslového areálu Setuzy.
Rosnička co by první záloha v Setuze
Hektor byl druhou zálohou
Za Setuzou se tratě rozdělily. Trať ČSD se stočila doprava a zamířila do nejbližší stanice, kterou byl Loket. Trať ŐBB pokračovala přes Dechantskirchen do Rodaunu.
Pohled do Setuzy z místa rozdělení tratí. Po trati ČSD projíždí vyrovnávkový vlak s prázdnými vozy na řepu pro cukrovar
Z Dechantskirchenu vyjíždí spěšný vlak s rakouskou Všudybylkou v čele. Lokomotiva má kompletně rekonstruovaný pojezd a je přezuta na RP25. Na rozdíl od původního továrního modelu jezdí skvěle
O kousek dále za lánem kukuřice byl zachycen manipulační vlak
 Před Rodaunem procházela trať podél jabloňového sadu, kde právě na plné obrátky probíhala sklizeň. Nádherný do všech detailů propracovaný model s precizně zpracovaným kolejivem. Modul se skládá ze čtyř obloukových dílů o poloměru 3450 mm a každý 22.5 stupně. Úctyhodné dílo. Byl to jeden z řady modulů, které vyžadují nízké okolky podle normy RP25. Standardní okolky poškozují drobné kolejivo.
Manipulační vlak projíždí podél jabloňového sadu
O kousek dále před vjezdem do Rodaun zachytil fotoaparát rakouský spěšný nákladní vlak
Do třetice zachytil objektiv fotografa v jabloňovém oblouku motorový vlak vezoucí také vozy s mlékem.
V opačném směru se již vrací Všudybylka se spěšným vlakem

V Rodaun trať kříží místní tramvajová trať a je zde také možný přechod vozidel na tramvajovou síť.
Staniční budova v Rodaun

Detail budovy v Rodaun
Předávací kolej mezi ŐBB a místní tramvajovou sítí. Trolej tramvaje začíná kousek za portálovým jeřábem
Manipulační vlak v Rodaun
Tramvajový vlak na cestě z města k železniční stanici

Z Rodaun vedla trať kolem vlečky AB Hartman do přechodové stanice Friedberg, odkud úvratí vedla trať do Maďarska. Podél hranice pak pokračovala místní trať ŐBB přes Arneck do Mannersdorfu a další úvratí dále do koncové stanice.
Ve Friedbergu bylo stále rušno

Do strojíren v Arnecku jezdily na údržbu tramvaje z Rodaun
Velmi pěkný přejezd s alejí topolů před Arneckem

První stanicí za hranicemi v Maďarsku bylo malebné městečko Köszeg.
Pohled do stanice v Köszegu
Posun v Köszegu
Stanoviště výhybkáře a strážní domek v Köszegu

Dále pokračovala maďarská trať přes zastávku Magyarszerdahely do stanice Acsa - Erdökürt a dále do skryté stanice Szombathely.
Osobní vlak MÁV míří do Acsa

Vraťme se nyní zpět do ČSSR. Naše trať procházela průmyslovým pohraničím. Poslední stanicí před hranicemi byl Loket, kde končily všechny vlaky osobní dopravy kromě dvou motoráčků pro zaměstnance Setuzy ležící na hranici. V Lokti se také předávala do Setuzy zátěž.
Osobní vlak vjíždí do Lokte

Krasin odstoupil od vlaku a dobírá vodu
Motoráček vyráží z Lokte na cestu do vnitrozemí
Mezinárodní rychlík projíždí Loktem
Čtyřkolák při posunu v Lokti
Nakládka řepy v Lokti

Z Lokte vedla trať kolem dolu Pluto v Hrabové do Kácova a dále přes odbočku Říp do Polips. Z odbočky Říp vedla trať do Cukrovaru Pevná Skála. Na něj byla napojena úzkorozchodná řepařská dráha přes Loučeň, Studce a Jikev do Vlkavy.
Motoráček zastavil u dolu v Hrabové
Celkový pohled na Kácov. Cukrovar je vidět v pozadí a dále se od něj podél stěny sálu vine řepná dráha.
Posun v Kácově
Motoráček z Polips na cestě do cukrovaru
Vyrovnávkový vlak s prázdnými vozy na řepu projíždí odbočku Říp
Pohled do Polips s vlaky připravenými k odjezdu
Celkový pohled na kolejiště cukrovaru s řepnou dráhou v popředí
Motoráček zastavil v Loučni
Ranní motorový osobní vlak pro zaměstnance cukrovaru je připraven k odjezdu z Vlkavy
Již v šedesátých letech pořádaly rakouské spolky přátel železnic různé mimořádné jízdy. Jedna z nich byla z Vídně na tramvajovou síť do St. Plöten, která měla být brzy zrušena. Podobná jízda byla zavedena v našem kolejišti. Vlak tvořený čtyřmi historickými dvounápravovými vozy jel na trase Vídeň, Ober Warth a Rodaun. Z Vídně do Ober Warthu ho táhla historická elektrická lokomotiva. Z Ober Warthu do Rodaun pak historická parní lokomotiva a po tramvajové síti ho provezla místní tramvajová lokomotiva.
Historický vlak na zpáteční cestě z Rodaun vjíždí mezi jabloňové sady
O pár desítek metrů dále pohled z druhé strany
 Jiný rychlík jezdil pro fotografy parních lokomotiv z Vídně do Maďarska a dále na východ. Rychlík byl složen z různých vozů od moderních po historické z vlaků slavných jmen, jako byl např. i Orient Expres.
Rychlík rakouských přátel železnic již na maďarském území v oblouku před Szombathely
 Co říct na závěr? Bylo to velmi pěkné setkání a už se těšíme na příští rok, kdy setkání "Südbahntreffen Wien" bude v dvakrát větší hale v sousední vesnici. Přislíbeno už dnes je více elektrifikovaných stanic a modulů a některé jsou opravdu nádherné. Je tedy se na co těšit.

Pro Zababov připravil Martin Kejhar.

Foto Martin Kejhar a Bohouš Skála.

28.6.2013

23. června 2013

Milevsko 2013 - reportáž H0

Celoklubové provozní setkání 13. - 16. června 2013

Máme za sebou další provozní setkání. Šlo o setkání konané na již tradičním místě v milevské sportovní hale. Pořádala ho klubová rada a mělo jít o setkání všech sekcí napříč celým Zababovem. Tradičně největší účast patřila velikosti H0, kde byl sestaven velice zajímavý motiv tratí, který zařadil ústřední stanici Stará Paka zase do trochu jiné polohy, než v minulosti bývala.

Motivem byla hlavní trať vedoucí z vnitrozemí (Polipsy) do velké pohraniční stanice (Stará Paka), ze které kdysi vedly dvě tratě přes hranice. Oba přechody v době provozu však byly zavřené a tak po jedné z bývalých tratí zůstala ve stanici zachována pouze větší kolejová skupina sloužící již jen jako kusé koleje a krátký kousek traťové koleje. Druhá větev hlavní trati pokračovala kdysi přes Kácov k dalšímu pohraničnímu přechodu. I ten byl však již zavřený a tak trať v Kácově končila a dále k hranicím byla neudržována.

Z velké pohraniční stanice Staré Paky vycházela zpět do vnitrozemí místní trať. Za dirigující stanicí Ledeč odbočovala krátká vlečka do cukrovaru Pevná Skála n.p. Do cukrovaru se cukrová řepa dovážela nejen po tratích normálního rozchodu, ale i po síti úzkorozchodných tratí končících v cukrovaru. Z Ledče pokračovala trať do Berouna, kde se nacházelo přípojné místo dalších dvou úzkorozchodných drah. Dále se dalo pokračovat přes Bechyni a Poříčí do Hukovic, ze kterých se obsluhovala dlouhá vlečka Haspelberg.
Koncová stanice Kácov
V koncové příhraniční stanici Kácov nocovala souprava osobního vlaku do Hukovic. Zároveň jsem zajížděl osobák z vnitrozemí a dvakrát denně rychlík, který se zde otáčel. Staniční personál tak měl dostatek práce a pokud navíc přijel delší manipulační vlak pro Milevsko-vlečky, nebylo o zajímavé situace nouze.
Vjezdová část Milevska - vlečky, v pozadí Kácov
Místní záloha ve Staré Pace a T 478.1 čekající na zátěž pro manipulační vlak
Obsluha ve Staré Pace měla práci po celý den. Ihned po nastoupení do služby, ranní kávě a prvnímu obsloužení osobáků, nastal perný okamžik. A sice to, že do každého směru se vypravovalo po jednom manipulačním vlaku. Pokud noční směna ve stanici provedla svoji práci kvalitně, daly se obsloužit manipulační vlaky do Kácova, Berouna a Hukovic současně se zátěží pro Polipsy a uhlím do Setuzy. Obsluha, která tuto ranní špičku nezvládla měla o zábavu postaráno na celý den, protože docházelo ke zpožděním a horší návaznosti osobních vlaků.
Plynárna v Hrabové
Důl v Hrabové zásoboval celý layout kvalitním uhlím. Nejvíce ho spotřebovala samozřejmě Setuza, ale i kotelna v Milevsku a uhelné sklady v Bechyni a Kvítečkově. Hrabová rozšířila nabídku o produkty z místní plynárny, která byla dlouhé období uzavřená, protože procházela technologickou rekonstrukcí, aby rozšířila svůj sortiment a stíhala pokrýt zvyšující se poptávku průmyslu v Československu.
Uhlobaron si se zlostí v očích prohlíží svůj znárodněný důl.
Polipsy
Polipsy plnily důstojnou roli zbytku tratí v Československu. Sloužit zde patřilo k těm nejpříjemnějším pracím v celém layoutu. Grafikon byl tak dobře navržen, že Polipsy zvládaly vše bez zbytečných stresových situací. Přesto obsluha neměla moc volných chvil a sejšna zde utekla velmi rychle.
Manipulační vlak s místní zálohou v Kvítečkově
 V Kvítečkově přibyla místní vojenská posádka a průmysl vzniklý v rámci třetí pětiletky. Kvůli vzrůstající přepravě zboží byla stanice rozšířena o jednu kolej, aby kapacitně postačovala. Nárůst průmyslu klade vyšší nároky na personál a obsluhu stanice. Ne každý je tohoto schopen, a proto bylo několik zaměstnanců ČSD vysláno na letní školení do výcvikového střediska VUML v Rožnově pod Radhoštěm. Zde se budou zacvičovat na novém ovládání stanice, které bude v následující pětiletce v Kvítečkově instalováno.
Árpád
Árpád
V rámci dne socialistické mládeže probíhala jízda historickým vozem Árpád. Nejlepší studenti ze škol v Kvítečkově a Staré Pace měli jízdu zdarma.

Poříčí nad Sázavou
Zastávka s nákladištěm Poříčí nad Sázavou patřila mezi nejkrásnější úseky tratě. Nedaleká řeka je velmi oblíbena vodáky a díky dobrému vlakovému spojení, byla frekvence vlaků vyšší, než v zimním období. Probíhající řepná kampaň v cukrovaru Pevná-Skála měla vliv na zvýšenou nakládku na zdejší odstavné koleji.


ČSD vyšla vstříc nejen vodákům v Pořící, ale i radním z města Bechyně. Pro zvýšení kvality poskytovaných služeb socialistickému lidu, byly zavedeny lázeňské vlaky. Respektive všechny osobní vlaky projíždějící přes Bechyni, zde zastavovali. Zdejší rašelinové koupele si oblíbila armáda z posádky v nedalekém Kvítečkově. Pro větší utužení mužstva a zocelení naší armády nařídil kvítečkovský velitel, aby se v lázních ve větší míře začaly používat skotské střiky.

Návštěvníci lázní v Bechyni čekají na vlak

Pro Zababov připravil František Jedlička.
Fotografie Honza Grania, Ivan Staša.