Provoz H0 v Dobřichovicích
Místo úvodu.
Je chladné ráno pozdního léta. Obloha začíná blednout svítáním a záloha v Kvítečkově, Všudybylka 354.134, vyjíždí z remízy, aby připravila vozy pro ranní manipulační vlak, který se mezitím už vydal na svou cestu z Lípy přes Zahrádky do Kvítečkova. Ve stejnou dobu v Bechyni zastavuje úzkorozchodný Deutz s časným osobním vlakem a strojvedoucí singrovky (M240.0) spouští motory, aby s rozespalými cestujícími pokračoval ke kvítečkovským továrnám. Na cestu se již vydal i osobní vlak z Liberce do Lípy. Záloha v Kvítečkově mezitím vytáhla dva sypáky ložené pískem z vlečky a odvezla je na třetí kolej k prázdné cisterně. Tam přečká křižování ranních osobních vlaků s rychlíkem R660 a pokračuje v práci. Vytáhne z vlečky uhelných skladů dva prázdné uhláky a před ně přistaví od rampy vůz naložený nábytkovým kováním určeným pro Dřevotvar v Zahrádkách. Než to dokončí, produní stanicí ještě těžký průběžný nákladní vlak se Sergejem v čele a pak už je tu manipulák s druhou Všudybylkou. Ta odjíždí k remíze pro vodu a až potom se vrací na pomoc záloze při rozposunování zátěže a dosestavení manipulačního vlaku do Lípy. Než obě Všudybylky svou práci dokončí, sjede se v Kvítečkově další skupina osobních vlaků a rychlíku a projedou další dva průběžné nákladní vlaky. Konečně jsou vozy rozposunovány po Kvítečkově, zátěž pro Borovsko, Bechyni a úzkorozchodku připravena. Manipulák odjíždí do Lípy a záloha zajíždí k remíze pro vodu.
 |
| Sakra kde je ta Všudybilka !? |
A tak bych mohl pokračovat v popisu dojmů z našeho ježdění ještě hezkou chvíli. Ty má ale v sobě každý, kdo si s námi zajezdil v sobě. Pojďme se proto radši podívat na to, co se nám na setkání povedlo (a je toho hodně) a co by se mohlo povést do příště.
Moduliště
Začnu layoutem, který byl zatím největší jak co do v délce, tak co do v počtu stanic, zastávek a nákladišť. Došlo také ke kvalitativní změně jeho uspořádání. Místo dvou relativně krátkých tratí vycházejících z sst. Lípa ukončených ve druhé skryté stanici a koncovém nádraží s maximálně jednou nácestnou stanicí v každé větvi, což byl obvyklý layout na několika předchozích setkáních, jsme měli jen jednu hlavní trať. Ležely však na ní mezi dvěmai skrytými stanicemi tři nácestné stanice, jedna odbočná stanice, ze které šla lokálka, jedna zastávka s rozsáhlým vlečkovým areálem a jedna odbočka k nákladišti.
 |
| Moduliště H0 realizované |
Svou délkou přes 104 m to už reprezentovalo velmi slušný kus tratě, jehož průjezd trval nějakou chvilku i expresu. Z hlediska strojvedoucích bylo vedení vlaků po této trati velmi atraktivní. Jediný, kdo si na toto uspořádání „stěžoval“, byla obsluha sst. Lípa, která měla přeci jenom o něco méně práce než obvykle. „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala.“ Tento citát několikrát odeslaný do Kvítečkova měl být možná odeslán do Lípy. V Kvítečkově nuda určitě nebyla. Lokálka vedoucí z Kvítečkova do Bechyně byla také o něco delší (22,5m) a se svými dvěmai zastávkami (jedna s nákladištěm) a překladištěm na úzkorozchodku našich kamarádů z H0e byla také zajímavá, jak pro strojvedoucí, tak vytvářela významnou přepravu. Opět se na ní osvědčil provoz podle D3, který nevyžaduje obsluhy ve stanicích, kde je poměrně málo práce, ale je o to zajímavější pro strojvedoucí a vlakvedoucí.
Novinky v modulišti V layoutu se objevily čtyři nové velké celky: Stanice Sychrov Petra Sammera, která je stavěna dle skutečnosti a jejíž součástí je i dlouhý tunel, který začíná u turnovského zhlaví, a nádherný sychrovský viadukt na zhlaví Libereckém.
 |
| Sychrov |
Stanice Jozefov Jozefa Kisse si odbyla premiéru jako stanice nácestná se třemi provozními dopravními kolejemi, ale všichni se těšíme, až stavební čety dokončí odbočku na lokálku a z Jozefova se tak stane druhá odbočná stanice v Zababově.
 |
| Jozefov |
Jirka Čekan přivezl svůj rodící se vlečkový areál Plzeň vlečky. Impozantní je jak délka trati, která je součástí modulu, tak rozsah vlečkových areálů, které budou po zprovoznění, generovat větší objem přepravy než všechny ostatní současné stanice dohromady. Modul byl zpočátku provozován jako zastávka s jednou vlečkou a v průběhu setkání byly zprovozňovány další vlečky.
 |
| Areál Plzeň vlečky |
Skrytou stanici Olomouc nahradila tentokrát nová skrytá stanice Liberec Martina Wenzla, která může sloužit jako skrytá stanice pro jednokolejku, tak pro dvoukolejku. Zajímavý v ní byl také přenášecí box na lokomotivy.
 |
| Liberec |
To, že nebyla použita sst. Olomouc, lze považovat za jistý historický okamžik. Bylo to totiž poprvé, kdy nebyly použity všechny stanice, které v rámci klubu existují. V layoutu se také objevila řada nových traťových modulů. Poprvé byly použity obloukové moduly s poloměrem 300m (Honza Grania, Břéťa Píšek). Zajímavé jsou také obloukové žolíky (15 st.) s různými rozhraními a návěstními šachtami (Ondra Tomša a Jirka Píro). Impozantní skalnatý zářez Milana Bělohlávka vévodil novým rovným přímým modulům. Nových modulů bylo ovšem více, vysoký násep Tomáše Poláka, tunel Zdeňka Bezrouka, mostky Honzy Granii a další přímé moduly Jirky Růžičky. I na řadě existujících modulů byl patrný pokrok. Vegetace bují, koleje reznou, prostě tratě a jejich okolí se stále více přibližují své reálné předloze. Premiéru si odbyl také přechodový modul na úzkokorozchodku Vládi Vacka s funkční překládkovou kolejí, rozestavěnou rampou pro vagónování úzkorozchodných vozidel a s projektovanou podvalníkovou jámou.
Grafikon
K poměrně k výrazným změnám došlo v grafikonu. Poprvé jsme nejezdili celých 24 hodin, ale jen časový úsek od 5:00 do 21:00, tedy 16 hodin modelového času za čtyři hodiny času reálného. Tento systém nám umožnil odjezdit dva grafikony za den a pokud by se jezdilo i večer, daly by se odjezdit i tři. Myslím, že se tato změna velmi osvědčila. Druhou změnou bylo to, že byl významné snížení početu vlaků, zejména osobních tak, aby se vše dalo ve vymezeném čase zvládnout.
Grafikon, který Jirka Růžička vytvořil, byl přesně spočítán a vše se dalo při troše pozornosti stihnout. Grafikon byl v rámci možností vyvážený a obsazené dopravny měly téměř stále co dělat. Pobyty manipulačních vlaků ve stanicích byly dostatečné pro zvládnutí průměrné zátěže. Zajímavým prvkem byl i způsob vedení manipulačních vlaků na hlavní trati. Manipuláky z Lípy obsluhovaly Zahrádky a Kvítečkov a z Liberce byl obsluhován Jozefov, nákladiště krav, Plzeň vlečky a Sychrov. Znamenalo to tedy, že skryté stanice musely plnit i úlohu stanic seřazovacích a zátěž např. ze Zahrádek do Sychrova jela nejdříve manipulákem do Lípy a tam byla přeřazena do průběžného nákladního vlaku do Liberce. V Liberci byly vozy zařazeny do manipuláku, který je odvezl do Sychrova. Vhodným prvkem byl i přestavovací vlak z Kvítečkova do Sychrova pro přepravu místní zátěže. Přímé motorové osobní vlaky z Lípy přes Kvítečkov do Bechyně s přípoji na úzkorozchodné dráze také zpestřily dopravu.
 |
| Grafikon I. část 5:00 až 11:00 |
Vozové karty
Dalším velmi důležitým krokem vpřed bylo, že všechny vozy používané pro přepravu mezi jednotlivými místy nakládky a vykládky ve viditelné části kolejiště měly vozové karty a používaly se nákladové listy. To dodalo provozu další novou dimenzi a výrazně ho přiblížilo skutečnosti. Nelze totiž švindlovat a konkrétní vůz musí být doručen na určené místo. Jsem velmi rád, že se nám to povedlo a že až na několik drobností (nepřesně vyplněný nákladový list, prohozené vozové karty) vše proběhlo hladce. Napoprvé to byl myslím velký úspěch.
 |
| Příklad vozové karty zavřeného vozu G |
Vozidla
Dost výrazně a k lepšímu se změnila i typová skladba vozidel, zvláště hnacích. Úplně zmizela kořistní vozidla, která u nás pobyla jen několik málo let po skončení války. Vozidlový park poměrně dobře odpovídal první polovině sedmdesátých let a provoz opravdu budil dojem ČSD. Někdo by mohl namítnout, že vše nebylo úplně čisté a že např. němky (555.0, ukončení provozu 1973) se ve skutečném provozu prakticky nepotkaly s červenými brejlovci. Některá vozidla na sobě měla ještě rakouské nebo německé popisy. I přes tyto drobnosti myslím, že došlo v oblasti typů používaných vozidel k významnému pokroku.
 |
| Aha tady se posunuje ! (aneb Všudybilka na mostě) |
DCC
Jezdilo se s FREDy. Poprvé na tomto setkání jsme opustili DCC výbavu Lenz a použili Loconet a FREDy. Myslím, že je to další historický okamžik a velký úspěch. Odpadla tím řada problémů s náhodně se pohybujícími lokomotivami a hledáním, který ovladač zrovna ovládá kterou lokomotivu. Zoufalé výkřiky „Kdo mi tady jede s tím Sergejem“ a pod. bylo možno slyšet jen ze sousedního layoutu. Myslím, že FREDy se velice osvědčily a všichni si na ně velmi rychle zvykli. Velký dík patří všem, kdo se na zavedení Loconetu a FREDů podíleli.
 |
| Ovladač FRED |
Co říci závěrem aneb co zvládnout do příště
Na závěr je možno konstatovat to, co už několikrát zaznělo, totiž že se nám tohle setkání opravdu povedlo. Neznamená to ovšem, že není co vylepšovat. Co je třeba udělat na modulech pro vylepšení technického stavu, už bylo napsáno jinde. Všichni budeme určitě rádi, když se nám doposud bílé, šedé a hnědé moduly zazelenají atd.
Velký prostor ke zlepšení je v oblasti jízdních vlastností vozidel všech typů. Je potřeba doladit jízdní vlastnosti řady hnacích vozidel. Bylo by potřeba zahájit úpravy nákladních vozů podle FREMO (zvětšení hmotnosti, fixace spřáhla a kvalitní spřáhla, odpružené nárazníky a kvalitní dvojkolí, nejlépe RP25). Je třeba pokračovat v přeznačování vozů a ke všem vozům dodělat vozové karty.
Výhled do trošku vzdálenější budoucnosti.
Co by nám dále zpestřilo provoz, pokud se podíváme na náš současný layout? Myslím, že v první řadě by to chtělo více míst kam a odkud co vozit. Bylo by hezké, kdyby přibylo několik modulů s vlečkami orientovanými podél trati. Nemusí být zrovna velké jako Plzeň vlečky. Stačí jedna nebo dvě koleje odbočující ze širé trati ke skladišti, rampě, do továrny, a pod. . Takové moduly nám jednak prodlouží trať, jednak přinesou více práce personálu stanic, které je budou obsluhovat. Můžeme tak zpestřit činnost obsluhám stanic, které toho samy moc nemají.
Dále nám chybí větší stanice. Stará Paka je ve výstavbě a bude snad provozní letos na podzim. Bakov je v raném stadiu plánování a pokud vše dobře půjde, mohl by se v provozu objevit na konci příštího roku. To budou dvě poměrně velké uzlové stanice. Co si myslím, že nám bude stále chybět, jsou větší stanice nácestné. Myslím tím stanici s alespoň čtyřmi dopravními kolejemi a řadou kolejí manipulačních a s nějakými vlečkami. Taková stanice zvládne složitější dopravní situace (křižování a předjíždění více vlaků najednou) a pokud by se použila uprostřed hlavní tratě, zvětšila by její propustnost. Mohla by také obsluhovat přilehlý větší vlečkový areál a nebo ve spojení s odbočkou sloužit jako stanice odbočná. Pro inspiraci je možno se podívat např. na plány stanic ve Frenštátu pod Radhoštěm, Nýrsku nebo Soběslavi.
Rozvoj lokálky by byl také žádoucí. Malá stanička, která by umožnila křižování na lokálce, by se hodila (pokud bude u sebe mít i nějaké nákladiště, tím lépe), stejně jako koncová stanice pro lokálku. Bylo by k nim potřeba ovšem i dodělat odpovídající počet lokálkových traťových modulů.
Foto: Tony Buurman van Vreeden, Bohouš Skála, Zdeněk Valter
Text: Martin Kejhar
