Jen pár týdnů po setkání II.epochy ČSD v Lánech jsme si s Lukášem vyzkoušeli setkání II.epochy v podání německých kolegů, tedy Německých říšských drah v létě roku 1928. Setkání se konalo v městečku Cloppenburg, které je sice pro nás relativně daleko, avšak cesta je celou dobu po dálnici a je tedy pohodlná a celkem rychlá. Je proto škoda, že naše česká účast byla tak malá. Pro reprezentaci jsme alespoň dovezli několik tratových modulů a také ČSD nákladních vozů do volného oběhu.
Reportáž bude tentokrát spíše fotodokumentační. Pokusím se vypíchnout zajímavosti jak z provozu a organizace provozu, tak i z modulů, kolejiva atd.
 |
LAYOUT
|
Layout byl opravdu velký, přes celý prostor sportovní haly. Velice pěkné byly hlavně velmi dlouhé mezistaniční úseky, které umožňovaly provoz dlouhých vlaků a také užít si opravdu jízdu krajinou a ne jen přes stanice, jako na leckterých našich setkáních. Hlavní trať vedla ze skryté stanice Leipzig-Wahren po elektrifikované dvoukolejce přes stanici Janowitz a dále do skryté stanice Breslau, kde docházelo k přepřahům z elektrických na parní lokomotivy a naopak. Z Breslau pak trať dvoukolejně pokračovala přes odbočku Oberdussel, zastávku Obelixweiler do stanice Holstedt. Tento dlouhý traťový úsek byl navíc rozdělen oddílovým návěstidlem hradla, které bylo zapojeno do již tradičně používaného traťového bloku. Z Holstedtu došla dvoukolejná trať do odbočky Buchhorst kde se dělila na dva jednokolejné úseky. Hlavní část vedla do stanice Wilhelmsberg Personenbahnhof, za kterou opět pokračovala dvoukolejně skrz vrcholový tunel a dolů po Špesárské rampě do stanice Machern. V této stanici se na vlaky jedoucí nahoru na rampu přidávaly nezavěšené postrky. Z Machernu pak už trať vedla jen kousek do skryté stanice Gorlitz. Druhá větev z odbočky Buchhorst vedla přes stanici Ondrup a Kronwerk, kde odbočovalo několik vleček a následně se stáčela do skryté stanice Fellhammer. Z odbočky Oberdussel odbočovala dále jednokolejná vedlejší trať přes několik nám známých staniček a vleček, například továrna na sušenky Truller, nebo stanice Schwarzbach, do nové stanice Possendorf, která byla teprve ve stavbě. A nakonec za Holstedtem odbočovala lokální soukromá Privatebahn, vedoucí přes několik hezkých modulů staniček a nákladišť.
 |
Stanice Wilhelmsberg Personenbahnhof. Ve stanici byly kompletně nově položené koleje a provoz v ní tak byl už bez problémů. Krajinově zatím bohužel moc nepokročila, přibylo jen několik budov a také lávka s návěstidly a most se silnicí a tramvajovou tratí.
|
 |
| Jeden z českých modulů doplněný o německé kříže u přejezdu pro provoz v síti DRG. |
 |
Křižování vlaků ve stanici Ondrup.
|
 |
Dlouhé nákladní vlaky nebyly v provozu díky dlouhým mezistaničním úsekům žádnou výjimkou. Potřebovali bysme více traťových modulů, aby šlo něco takového realizovat i u nás.
|
 |
Vznikající stanice Possendorf. Koleje ve stanici jsou vlastní stavba - 3D tisk ocelových pražců včetně výhybek s čepovými jazyky.
|
 |
| Stejné kolejivo bylo i na této taktéž vznikající vlečce uhelného dolu. |
 |
| Detail výhybky na tištěných ocelových pražcích. |
 |
| "Konečně jsem viděl dráty"... aneb vlak v elektrické trakci na trati :) |
 |
| Provoz všech vlaků byl s koncovkami vozů, jak už jsme také zvyklí ze společných setkání. Obsluhy stanic a odboček toto většinou striktně kontrolovali a projel-li vlak bez koncovek, tak ihned u strojvedoucího zjišťovali, kde má koncovky a zda-li je vlak celý (což několikrát zabránilo i nehodám, kdy omylem na trati zůstala část vozů). Velice šikovné ale byly i tyto "kapsičky" na koncovky, které se zastrčily do kapsy pro nákladový list toho vozu, na kterém koncovky byly. Pro obsluhu skryťáků tak po sestavení vlaku bylo na první pohled patrné, který vlak už má koncovky (viz foto). Strojvedoucím toto zas usnadňovalo práci, protože při odvěšování části vlaku a odevzdávání vozových karet si ihned všiml, že předává kartu označenou koncovkami a tedy že si musí koncovky přendat na svůj nyní poslední vůz a kapsičku na koncovky přesunout do karty svého koncového vozu. Po odstavení vlaku ve skryté stanici se koncovky z vozu sundaly, uschovaly v kapsičce a ta pak byla ve skryté stanici pro další použití na jiném vlaku. |
 |
| Označování vozů ve stanicích záložkami, které prozrazují co se má s vozem dít (zařadit do vlaku, ponechat ve stanici - stále probíhá nakládka atd.) Velice šikovná věc nejen na vlečkách pro obsluhu vlaků, ale i ve stanicích, kdy tak může majitel stanice přehledně označit obsluze co je potřeba v následující sejšně ve stanici udělat. U nás je zatím používáno v Nové Vsi a Dobříši. Pokusím se na toto téma brzy napsat krátký článek. |
 |
| Jedny z mnoha nálepek, kterými během setkání byly označeny některé nevyhovující moduly. V tomto případě "dlouhodobé provizorium" a "na to se už nedá dívat". Jiné verze měly na sobě možnost vyznačení roku a měsíce (podobně jako na hasicích přístrojích) a nápisy jako "v poruše od...", nebo "provizorium od...". Vtipný způsob jak označovat nejen nevyhovující moduly. Samozřejmě myšleno ve srandě a v duchu přátelské atmosféry. |
 |
| Kolejová spojka s výhybkami pro rychlost 60 km/h do odbočky. Délka jedné výhybky byla od jazyků po srdcovku cca 50 cm. Jazyky byly poháněné (a držené) dvěma táhly. Na jeden 120cm modul se akorát vešla jedna kolejová spojka ze dvou výhybek s malou rezervou na krajích. |
 |
| V Holstedtu se čile řadí. |
 |
| A i v osobní části stanice je plno. |
 |
| Rychlík projíždí kolem oddílového návěstidla hradla, rozdělující úsek na dva oddíly. |
 |
| Nákladní vlak v el. trakci projíždí stanici Janowitz. Mechanické odjezdové návěstidlo dává volno. |
 |
| Poklidná atmosféra na Privatbahn. |
_page-0001.jpg) |
| Layout H0e na ochozu haly. |
Shrnutí na závěr. Setkání bylo velice pěkné a pestré. Mimo layout II. epochy na hlavní ploše se ještě na ochozu haly nacházel relativně velký layout úzké H0e, což bylo zajímavé zpestření kam se zajít podívat. Provoz na tomto layoutu byl ale mixka několika různých žel. správ a asi i epoch a nebyl tak striktně vyhraněný jako moduliště II.epochy.
Velice kladně hodnotím dlouhé traťové úseky mezi stanicemi a tedy provoz i delších vlakových souprav. Koncovky na vlacích a jejich hlídání od obsluh stanic, kapsičky na koncovky ve vozových kartách. Také traťový blok je zajímavé zpestření pro obsluhy stanic a přidává na realističnosti a bezpečnosti provozu. Celková organizace setkání byla také velice dobrá a celé setkání se neslo v přátelské atmosféře a dobré náladě.
Za negativa bych viděl stav některých traťových modulů, pravděpodobně starších, které se použily vzhledem k rozsáhlosti layoutu. A na kterých docházelo často k vykolejování vozů a rozpojování souprav. Také nenavazování rozhraní mezi moduly na několika místech mi vadilo. A nepříliš dobrý byl i stav spřáhel na vozidlech, kde si myslím jsme na tom mnohem lépe. Většina nákladních vozů měla mezi sebou metrovou mezeru a často to platilo i u vozů osobních, kde zvlášť u průchozích rychlíkových vozů s přechodovými měchy tato mezera velice bila do očí.
Od německých kolegů jsme si pak vyslechli chválu na naše moduly a také na setkání v Lánech ze kterého viděli fotky a videa. A zároveň jejich zájem a příslib některých k účasti na setkání II.epochy v Lánech v příštím roce.
Za nás doufám, že příště nás bude na některém setkání II. epochy DRG větší československá skupina :)
Sepsal + foto: Ondřej Roman
Fotogalerie a videa:
_page-0001.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.