Vláďa Vacek - Horymír:
Dovážení svých vozů považuji za přínosné, protože se chodově dost sjednotily vlastnosti vozů. Dokud jsou vozy různě lehké, chová se souprava různě a někdy vyskočí vůz na místě, kde se vždy projíždělo bez problému. Když se začnou ve vlacích objevovat předpisově dozatížené vozy, projeví se problém v těch lehkých, které mají větší problémy s vyskakováním. Po zatížení všech vozidel je opět klid a subjektivně bych řekl, ze větší než na začátku, když byly vozy různě lehké.
Jožo Kiss:
Platí prvotný predpoklad:
1. Ak je zlý (krivý) podvozok, ak sú špatné koľaje, ak sú krivé moduly a zlé styky, žiadne dováženie NEPOMÔŽE.
2. Ak vagón jazdí zle, ani po dovážení nebude jazdiť lepšie.
3. Ak je špatne nastavené spriahlo, dováženie nezlepší jazdné vlastnosti, ale môže zhoršiť jazdné vlastnosti susedného (ľahšieho) vozu..
Záver je: Ak sú dvojkolia kvalitné a v poriadku, ak je vymenené a nastavené spriahlo potom pár gramov dováženia ešte o trochu zlepší jazdné vlastnosti vozu a najmä celej súpravy. (na dosiahnutie modelárskeho Olympu :-)
 |
| Je to málo nebo moc ? |
Po dlouhých diskuzích dal Martin Kejhar následující sumář s komentářem:
a) NEM302 - 0.4 g/mm a připouští zvýšení hmotnosti o 30%
b) NMRA RP20.1 - 28,35 g + 5.58 g/cm
Různé informace z FREMO:
c) 1 g/mm
d) 0.5 g/mm
e) 40 g/osa
f) 50 g/osa
g) 80 g dvounápravový vůz a 120 g čtyřnápravový vůz
h) 50 g až 70 g dvounápravový vůz a 100 g až 140 g čtyřnápravový vůz
Co je norma nevím. Zajímavý je link http://www.hauptbahn.de/Betrieb/masse.htm
A teď babo raď, co z toho vybrat. V diskuzi na FREMO jsem našel několik užitecných postřehů, které by nám mohly pomoct při výběru.
1) Pokud se jezdí s RP25 nebo Finescale, měly by být vozy těžší. Viz. NMRA RP20.1, která je pro RP25 dělaná.
Pozn. Američani ale prakticky nemají krátké dvounápravové vozy.
2) Vozy těžší než 80 g se považují za nepodvalníkovatelné
3) Problémy dělá mix vozů lehkých a těžkých
4) Jízdní vlastnosti nejsou ovlivněny jen hmotností vozů, ale hlavně kvalitou dvojkolí (jejich přesností, materiálem a uložením) a také kvalitou spřáhel, jejich upevněním a polohou. Pokud je toto v pořádku, nejsou problémy i s provozem vozů trochu lehčích než NMRA i v dlouhých soupravách.
5) Extrémně těžké vozy zbytečně namáhají lokomotivy.
Pokud vezmu toto všechno do úvahy, dospívám k názoru, že NEM je moc lehká, a to i při zvýšení o 30 %. 1 g/mm podle FREMO je MOC. Osobně si myslím, že bychom se mohli držet NMRA s toleranci +10 % -20 %. Interně bych navrhl snažit se jít na
20 g + 0.55 g/mm
Při tomto posuvu dolů jsou ještě vozy Vtr a Ztr (114mm => 82.7 g) podvalníkovatelné. Kratší vozy též. Ani nejkratší vozy nejsou extrémně lehké (>50 g) a dlouhé vozy nejsou extrémně těžké (<180 g).
Martin Kejhar
 |
| Nomogram závislosti hmotnosti na délce vozu podle Martinova vzorečku |
Radek Malina dokonce vypracoval nomogram (viz. obrázek), kde na svislé ose je hmotnost a na vodorovné délka vozu. Tento nomogram vyjadřující závislost hmotnosti na délce vozu podle předchozího vzorečku je ke stažení zde.
Pozor ! Při tisku vypněte funkci "print to fit".
Nomogram by se pak měl vytisknout ve správném měřítku.
 |
| Užití nomogramu - 73 gramů je akorát!! |
Zde je nutné uvažovat i hmotnost nákladu!
Vozy, které mají přístupnou ložnou plochu a dá se u nich předpokládat transport imitací nákladu, je nutné dovažovat na nejnižší hodnoty nomogramu a vozy zavřené, kotlové, nádržkové apod. dovažovat na střed nomogramu.
Hmotnost imitací nákladů má dosahovat rozdílů minimální a maximální hmotnosti z nomogramu pro nejkratší vůz, kterým lze tuto imitaci nákladu převézt.
Vláďa Vacek - Horymír
Text Martin Kejhar, Jožo Kiss, Vláďa Vacek
Nomogram Radek Malina
Pro Zababov připravil Zdeněk Valter
