23. června 2013

Milevsko 2013 - reportáž H0

Celoklubové provozní setkání 13. - 16. června 2013

Máme za sebou další provozní setkání. Šlo o setkání konané na již tradičním místě v milevské sportovní hale. Pořádala ho klubová rada a mělo jít o setkání všech sekcí napříč celým Zababovem. Tradičně největší účast patřila velikosti H0, kde byl sestaven velice zajímavý motiv tratí, který zařadil ústřední stanici Stará Paka zase do trochu jiné polohy, než v minulosti bývala.

Motivem byla hlavní trať vedoucí z vnitrozemí (Polipsy) do velké pohraniční stanice (Stará Paka), ze které kdysi vedly dvě tratě přes hranice. Oba přechody v době provozu však byly zavřené a tak po jedné z bývalých tratí zůstala ve stanici zachována pouze větší kolejová skupina sloužící již jen jako kusé koleje a krátký kousek traťové koleje. Druhá větev hlavní trati pokračovala kdysi přes Kácov k dalšímu pohraničnímu přechodu. I ten byl však již zavřený a tak trať v Kácově končila a dále k hranicím byla neudržována.

Z velké pohraniční stanice Staré Paky vycházela zpět do vnitrozemí místní trať. Za dirigující stanicí Ledeč odbočovala krátká vlečka do cukrovaru Pevná Skála n.p. Do cukrovaru se cukrová řepa dovážela nejen po tratích normálního rozchodu, ale i po síti úzkorozchodných tratí končících v cukrovaru. Z Ledče pokračovala trať do Berouna, kde se nacházelo přípojné místo dalších dvou úzkorozchodných drah. Dále se dalo pokračovat přes Bechyni a Poříčí do Hukovic, ze kterých se obsluhovala dlouhá vlečka Haspelberg.
Koncová stanice Kácov
V koncové příhraniční stanici Kácov nocovala souprava osobního vlaku do Hukovic. Zároveň jsem zajížděl osobák z vnitrozemí a dvakrát denně rychlík, který se zde otáčel. Staniční personál tak měl dostatek práce a pokud navíc přijel delší manipulační vlak pro Milevsko-vlečky, nebylo o zajímavé situace nouze.
Vjezdová část Milevska - vlečky, v pozadí Kácov
Místní záloha ve Staré Pace a T 478.1 čekající na zátěž pro manipulační vlak
Obsluha ve Staré Pace měla práci po celý den. Ihned po nastoupení do služby, ranní kávě a prvnímu obsloužení osobáků, nastal perný okamžik. A sice to, že do každého směru se vypravovalo po jednom manipulačním vlaku. Pokud noční směna ve stanici provedla svoji práci kvalitně, daly se obsloužit manipulační vlaky do Kácova, Berouna a Hukovic současně se zátěží pro Polipsy a uhlím do Setuzy. Obsluha, která tuto ranní špičku nezvládla měla o zábavu postaráno na celý den, protože docházelo ke zpožděním a horší návaznosti osobních vlaků.
Plynárna v Hrabové
Důl v Hrabové zásoboval celý layout kvalitním uhlím. Nejvíce ho spotřebovala samozřejmě Setuza, ale i kotelna v Milevsku a uhelné sklady v Bechyni a Kvítečkově. Hrabová rozšířila nabídku o produkty z místní plynárny, která byla dlouhé období uzavřená, protože procházela technologickou rekonstrukcí, aby rozšířila svůj sortiment a stíhala pokrýt zvyšující se poptávku průmyslu v Československu.
Uhlobaron si se zlostí v očích prohlíží svůj znárodněný důl.
Polipsy
Polipsy plnily důstojnou roli zbytku tratí v Československu. Sloužit zde patřilo k těm nejpříjemnějším pracím v celém layoutu. Grafikon byl tak dobře navržen, že Polipsy zvládaly vše bez zbytečných stresových situací. Přesto obsluha neměla moc volných chvil a sejšna zde utekla velmi rychle.
Manipulační vlak s místní zálohou v Kvítečkově
 V Kvítečkově přibyla místní vojenská posádka a průmysl vzniklý v rámci třetí pětiletky. Kvůli vzrůstající přepravě zboží byla stanice rozšířena o jednu kolej, aby kapacitně postačovala. Nárůst průmyslu klade vyšší nároky na personál a obsluhu stanice. Ne každý je tohoto schopen, a proto bylo několik zaměstnanců ČSD vysláno na letní školení do výcvikového střediska VUML v Rožnově pod Radhoštěm. Zde se budou zacvičovat na novém ovládání stanice, které bude v následující pětiletce v Kvítečkově instalováno.
Árpád
Árpád
V rámci dne socialistické mládeže probíhala jízda historickým vozem Árpád. Nejlepší studenti ze škol v Kvítečkově a Staré Pace měli jízdu zdarma.

Poříčí nad Sázavou
Zastávka s nákladištěm Poříčí nad Sázavou patřila mezi nejkrásnější úseky tratě. Nedaleká řeka je velmi oblíbena vodáky a díky dobrému vlakovému spojení, byla frekvence vlaků vyšší, než v zimním období. Probíhající řepná kampaň v cukrovaru Pevná-Skála měla vliv na zvýšenou nakládku na zdejší odstavné koleji.


ČSD vyšla vstříc nejen vodákům v Pořící, ale i radním z města Bechyně. Pro zvýšení kvality poskytovaných služeb socialistickému lidu, byly zavedeny lázeňské vlaky. Respektive všechny osobní vlaky projíždějící přes Bechyni, zde zastavovali. Zdejší rašelinové koupele si oblíbila armáda z posádky v nedalekém Kvítečkově. Pro větší utužení mužstva a zocelení naší armády nařídil kvítečkovský velitel, aby se v lázních ve větší míře začaly používat skotské střiky.

Návštěvníci lázní v Bechyni čekají na vlak

Pro Zababov připravil František Jedlička.
Fotografie Honza Grania, Ivan Staša.

22. června 2013

Milevsko 2013 - reportáž H0e

Provoz na Milevských úzkorozchodkách v roce 2013 pohledem několika lidí, co se okolo toho motají

 

Školák


Bydlím v hájence pod Damilem a do školy jezdím motoráčkem. Jezdím až do Kamenice do obecné školy a bratr co chodí do Kácova do gymnázia, přesedá v Berouně. Zrovna minulý týden jsem přišel třikrát pozdě, protože jsme právě v tom Berouně čekali na zpožděný vlak. Pan učitel říkal, že ho to vůbec nezajímá a ať jezdím o vlak dřív, ačkoli jezdím prvním vlakem, který od nás do Kamenice jezdí. Když máme delší vyučování a nestihnu vlak v jednu hodinu, jede mi další až před čtvrtou odpoledne. Někdy jedu vlakem před třetí, ale ten jezdí jen do Berouna. Tak chodím na lávku nad nádražím a sleduji, jak nakládají vagóny na podvalníky a vůbec, jak se šíbuje na našich úzkých kolejích i na těch velkých. Můj táta je správce lesa, ze kterého tady překládají kmeny stromů. Až budu velký, budu jezdit s lokomotivou, nebo jezdit s pásákem po lese.

Správce lesů


Naše polesí má lesní železnici od pily dole u Berouna nahoru pod kopec Damil a úvratí ještě vejš do lesů na Bukovině. Za Damilem vede trať k nákladišti, kam svážíme klády lanovkou. V samotném Damilu je bejvalá vápenka, co dělá sódu pro Kamenickou sklárnu. Několikrát za den tam navážej vápenec a odvážej sodu v pytlích. My tam nakládáme polena a drobný dříví. Dole u pil je i papírna, která bere polena. Chlapi od lesní dráhy jsou poslední dobou ňáký zamilovaný. Maj dřevařům přistavovat dva opleny na klády a alespoň jeden plaťák na ty polena, ale je zázrak když je to včas na nákladištích. To furt čuměj jak je která ďoura pěkná a jak se krásně vlak točí lesejkem, furt sebou tahaj foťáky, ale spolehnutí na vagony neni žádný. Já hned vod začátku řikal, že zaměstnat na takovou práci železniční fandy bude blbý. Jo ta druhá větev do Bukoviny, to je úvratí z Damilu do stoupání aspoň 60 promile a nahoře v lesích je ta Bukovina. Kromě našich polen tam nakládaj z druhý strany kopce jezeďáci. Oni tam vozej mlíko v konvích, co se potom stahuje dolu do Berouna a dál do Hukovický mlíkárny. A za Bukovinou trať vede ještě dál na horní nákladiště a tam nejsou ani lanovky, tak se dřevo ještě stahuje koňma. Maštale maj koně dole u pily, ale nahoru do kopců jim vozíme aspoň ječmen. Zkouší se tu místo koní i pásáky, ale víc stojí, než jezdí. Budeme pro ně muset předělat jede plaťák, aby se to dalo svážet dolů do dílen na pile. Jeden takovej šikovně upravenej plaťák jsem viděl u strejce v Liptovském Hrádku. Opravovat to všechno v lese bez kladky je rasovina.

Vedoucí pily


Pila jako obvykle plnila své plánované výrobní povinnosti na 110 procent. Bohužel naše snaha o budování dobrých dodavatelsko-odběratelských vztahů stále výrazně trpí nespolehlivostí dopravce, a to konkrétně Československých státních drah. Co je nám platné, že honíme soudruhy z lesní železnice, s prominutím, jak nadmutou kozu, když dodávky velké části naší produkce zůstávají na Berounském překladišti, protože není dostatek vagónů, do kterých by se překládalo. Už jsme si stěžovali na vedení traťové distance, ale nepomáhá to. Naštěstí soudruh náměstek Korejs z odboru lesního a vodního hospodářství našeho okresu již přislíbil, že přednese stížnost na Krajském výboru KSČ. Ale co Vám teď řeknu, to tam raději nepište - za pana doktora Solomona Weisse by se něco takového stát nemohlo, to jsme otočili i deset vagonů denně. Bohužel je jiná doba...

Dirigující dispečer


Tuta dirigovaná trať začíná v Nové Kamenici, tedy ještě před Kamenicí je nákladiště Lom, ale to patří pod obsluhu stanice. Pak je to zastávka Petrov a stanice Černovice, tady přilehlá stanice Beroun-překladiště a dirigujeme i část lesní dráhy po areál pil s papírnou. Tutam do lesů už si to už řídí lesní správa. Máme tady zvláštnost, že na normálněrozchodné straně Berouna je také zjednodušený provoz podle předpisu D3, ale Beroun na té straně není obsazený. Trochu to komplikuje čekání na přípoje mezi naší a velkou dráhou, ale vadí to asi jen ráno u školních spojů.

Co se provozu týká, stanice obsluhuje jeden manipulační vlak, který se v Berouně sjede s manipulákem na velké dráze. Dopoledne a večer tady mají dost času na posun s obsluhou jámy. Z lesní dráhy sem vozí na překládku řezivo, polena i klády. Chybí nám tu na to nějaká mechanizace. Slíbili nám sice nějaký starší portálový jeřáb, ale na tuto sezónu to už nejspíš nebude. Jezdíme tady ještě osobní vlak, donedávna na něm jezdily dřevěné vozy ze Saska, ale teď tu máme úplně nové z pražské Tatrovky. Prý je v nich pěkné svezení, ale já sám s nimi ještě nejel. Druhý osobní vlak je motorák M21.0, který má nejdelší provozní rameno za všech našich vlaků, jezdí z Kamenice až do Damilu a večer zajíždí s vozem konví na mléko až nahoru do Bukoviny. Dalším zajímavým vlakem je přeprava vápence z Lomu přímo do Damilu. Vozíme to tu malým německým lokotraktorem Deutz. Čtyři páry vlaků denně vozí vápenec do Damilu a sodu zpátky pro Kamenickou sklárnu, nebo do Berouna na překládku. Do Damilu ani na pily není podvalníková doprava, takže se to všechno musí překládat z úzkorozchodných vozů tady v Berouně na vozy normálněrozchodné. Lesní dráha sem do Berouna zajíždí pětkrát denně s řezivem a s kládami na překládku a jinak nějaké zetky z papírny. Lesáci plánují, že zavedou přepravu dřevěného uhlí, co pálejí nahoře v lesích, tak jsem zvědav, jak to tu v Berouně všechno poskládáme, když už teď není kam s vozy. Od příštího roku chtějí dirigujícího dispečera z Berouna vyšoupnout jinam, tak uvidíme, jak se tady fírové sami domluví.

Strojvůdce manipuláku


Tohle je krátká štreka. Dohromady tři stanice a nákladiště Lom. Ráno začínám v Kamenici, kde musím roztřídit zátež ze včerejšího manipuláku. Začínám až po vykřižování s Vápencem a po odjezdu školních vlaků. To mám čas připravit si papíry od vozů a poshánět nákladové listy. Máme tady dva páry brzdových vozů, ale obvykle stačí jen jeden. Vozíme maximálně pět vozů na podvalnících a někdy starý osobní dřevák, protože posunovačům je pohodlnější, než ty plechové brzdy. V Černovicích obvykle bereme vozy s nábytkem a dole v Berouně jde všechno na podvalníkovou jámu. Při obsluze jámy spolupracujeme s fírou od manipuláku velké dráhy. Když si vyřídíme naše vozy, přistavujeme vozy lesní železnice na překládku. Málem bych zapomněl na naši přednostní zásilku, vozíme z družstevní mlékárny v Kamenici cisternu mléka na podvalnících do Berouna a ta pak pokračuje prvním vlakem do velké Hukovické mlékárny. Slibují pořídit druhou cisternu, tak třeba toho časem bude více. Spěšniny jsme dříve také podvalníkovali přímým vozem, ale před časem to zrušili a už je vozíme jen z Kamenice do Berounského skladiště a dál se to snad překládá do projíždějícího spěšninového vozu na Starou Paku.

Správce nákladiště Lom


Nákladiště LOM je přípojnym místem lomový drážky 650mm na železnici ČSD. Dřívější jámovej lom teďkonc slouží pro překládku materiálu voběma směrama. Nakládáme tady různý druhy vápenců. Chemickej vápenec pro výrobu sody vozíme na kiplórách a sklápime rovnou do úzkorozchodnejch vozů ČSD. Štěrky přivážíme na první etáž toho bejvalýho jámovýho lomu a sklápíme na haldu pod žicovym bagrem. Ten nakládá i do vozů na podvalnících a toho se dost využívá. Z některejch vzdálenějších lomů se sváží i jiný druhy vápence a velký kamenný kusy nákladníma autama. Pravidelně vobjednáváme rozpojovací trhaviny, prkna, fošny, naftu v barelech. Poslední dobou máme problémy s vodou v lomech, tak jí brzo taky budeme muset nějak vozit. Pro překládku těch kamenejch bloků jsme zažádali o lanovej jeřáb, anebo aspoň derik. Pravidelný jsou ty přepravy chemickýho vápence pro výrobnu sody v Damilu.

Řidič motorového vozu


Nocuji v Kamenici a ráno jedu školní spoj s přípojem do Staré Paky i do Hukovic. V Damilu mám rychlý obrat a svážím školáky do Kamenice, je to i přípoj od vlaků velké dráhy. V Kamenici mám delší pobyt, tak se obvykle uklízím do remízy, abych nepřekážel manipuláku. Před devátou sjíždím do Berouna a tam jde vůz na dvě hodiny do depa. Dozbrojit a na provozní ošetření. Po jedenácté je rychlý obrat v Damilu a jízda zpátky do Kamenice. Cestou křižujeme v Berouně, to se tam sjedeme všechny osobáky z ČSD i z lesní dráhy a pak ještě křižujeme v Černovicích s manipulákem. V Kamenici je necelá půlhodinka na objetí přípojného vozu a jedeme zase do Damilu. Bereme z Kamenice spěšninový vůz a v Berouně jej budeme přistavovat k překladišti. V Berouně je dvacetiminutový pobyt na přestup na velkou dráhu. V Damilu křižujeme s vápencovým vlakem a vracíme se do Kamenice. Cestou všude křižujeme. V Pile s lesním nákladním vlakem, v Berouně předjíždíme Vápenec a křižujeme s osobním vlakem. V Černovicích křižujeme z manipulákem a v Kamenici jednáme jako první pro Vápenec, který do našeho odjezdu stihne dorazit. Před šestnáctou hodinou vyrážíme na nejdelší jízdu dne, povezeme z Berouna konve na mléko v úzkorozchodné zetce až nahoru do nákladiště Bukovina. Sklon bude 60 promile. To nemáme žádný jiný přípojný vůz a kdybychom jej měli, zůstal by v Damilu. Poslední jízdou dne přejedeme z Bukoviny, přes Damil do Berouna a dále přes Černovice do Kamenice, kde nocujeme.

Staniční dělník v Berouně


Nocoval tady vlak s vápencem, pak přijede vlak od lesáků, vezme prázdné vozy a k výtopně dá vozy naložené, pak odjede na pilu. Po šesté přijíždí motorák do Kamenice a čeká na přípoj. O půl sedmé přijede motorák od Kamenice a přistaví spěšninový vůz, který přivezl, ke skladišti. Až se motorák vrátí z Damilu, počká na přípoj na velké dráze. Péenka z Lomu dostane v Berouně vyložený vůz na sodu a vezme jej do Damilu. Pak přijede vlak z Pily a vymění ložené vozy za prázdné. Před osmou ještě příjede osobák od Kamenice. Vápenec z Damilu nechá na překladišti zetku se sodou na překládku. Dřevařský vlak se vrátí zpět na pilu. Osobák do Kamenice počká na přípoj velké dráhy a pak odjede do Černovic. Osobák lesní dráhy sestaví soupravu odstavenou od včerejška ve šturcu a po příjezdu velkého motoráku odjede do Damilu a Bukoviny. Motorák, který přijede od Damilu pojede na dvě hodiny do depa na údržbu a dozbrojit. Z pily přijede další vlak se dřevem na překládku. Před desátou dorazí manipulák z Kamenice, bude potřeba hned sundat cisternu s podvalníků, aby mohla prvním vlakem do Hukovic. Osobák z lesní dráhy přiveze zetku konví s mlékem a ty se budou překládat do chlaďáku u rampy překladiště. Také pojedou nejbližším vlakem do Hukovic do mlékárny. Vápencový vlak vezme vyložený vůz od sody a odjede do Damilu. O půl dvanácté odjede manipulák do Kamenice a kolem poledne projede skupina osobáků, které mají své přípoje. Osobák v jednu hodinu do Kamenice, s sebou vezme spěšninový vůz. A takový cvrkot tu bude až do večera, kdy odjede poslední osobní vlak do Damilu, Vlak z papírny naposledy přiveze zátež k překládce a vápencový vlak přijede od Damilu a zůstane v Berouně nocovat.

Více fotografií



Horymír, Víťa, Jozo

Vratimov 2013 - reportáž

Ve dnech 5. až 7. dubna 2013 proběhlo ve Vratimově setkání modulářů H0 z klubů OstraMo, Kunčice, Slovácko a Zababov. Bylo to setkání spíše menší, ale pohodové a velmi pěkné. Do tělocvičny místní sokolovny poskládali tvůrci layoutu hlavní trať, která vycházela ze skryté stanice Hanušovice a vedla přes odbočné stanice Lipová lázně a Frýdlant nad Ostravicí do druhé skryté stanice Mikulovice. Z Lipové vycházela lokálka do Horních Heřmanic, Javorníku a Kadaně. Ve Frýdlantu začínala druhá lokálka do Choliny a Vizovic. Obě lokálky byly provozovány podle D3.
Nulková Karkulka připravená s osobákem k odjezdu ve Vizovicích.
Stavba moduliště byla zahájena v pátek okolo druhé hodiny a již za necelých pět hodin bylo kolejiště plně provozní včetně telefonie a DCC. Pak již jen vyčistit koleje, rozestavit vozidla do výchozího postavení a roznést nákladní listy. Večer ještě několik dobrovolníků vyzkoušelo sjízdnost moduliště při volných jízdách a vše bylo připraveno na ráno k zahájení provozu. Co psát více. Pár fotografií přiblíží provoz na tomto setkání lépe.
Po ránu odpočívají Karkulka i Hektor před remízou v Kadani. Již za chvíli jim začne perný den.



Manipulák dorazil do Kadaně a čekající motorák se může vydat na cestu do Javorníku, Heřmanic a Lipové.
Hrboun coby Lv na své ranní cestě z depa v Lipové do Hanušovic na svůj první rychlík.

Dělnické osobní vlaky bývaly dlouhé a přesto přeplněné. Zde jeden z nich mezi Hanušovicemi a Lipovou
Nyní již na mostě před Frýdlantem.
Lipovou projíždí Pn vlak do Polska již s polskou lokomotivou. Nádherný model po Tomkových úpravách.
Vykládka štěrku v Lipové.

Pohled do depa v Lipové.

Honzův Hurvínek prošel rekonstrukcí (dostal nová dvojkolí od Luca) a jezdí teď skvěle. Zde s motorovým vlakem do Vizovic v zářezu před Cholinou.
Karkulka s osobákem do Kadaně na mostě před Heřmanicemi.
Osobní vlaky v Lipové.
Za osobákem dorazil do Lipové manipulák z Mikulovic a Frýdlantu s Brejlovcem v čele.
Divoká příroda podél trati před Frýdlantem, kterou projíždí Karkulka s osobním vlakem.
Průběžný nákladní vlak do Mikulovic projíždí skalnatou krajinou za Frýdlantem.
Motorák v Lipové čeká na průjezd expresu, aby mohl dokončit objíždění a byl připraven na cestu zpět do Kadaně.
Již míří do Heřmanic.
Hurvínek se blíží k vjezdu do Frýdlantu.

Pro Zababov připravil Martin Kejhar.
Foto Martin Kejhar. 10.4.2013

14. dubna 2013

Vratimov 2013 - fotoreportáže

Proběhlo setkání modulářů z klubů OstraMo, Kunčice, Slovácko a Zababov ve Vratimově.
Karkulka s osobním vlakem na cestě z Frýdlantu do Choliny.

Reportáž Milana Černohorského na OstraMo

Fotoreportáž Honzy Granii



Stejná Karkulka, nyní před Lipovou.

Pro Zababov připravil Martin Kejhar.
Foto Martin Kejhar.
9.4.2013

10. ledna 2013

Příprava nákladních listů a práce s nimi

Manipulace s nákladními vozy a jejich přistavování na konkrétní místa vykládky/nákládky je kořením naší hry. Posun v nákladišti jako je například Steinhorst, je čistá radost. Ilustrační fotografie ze setkání FREMO ve Rhedě 2012.

Úvod

Přeprava zboží je důležitou součástí provozu na modulovém kolejišti a dává provozu nákladních vlaků smysl. Přeprava konkrétního zboží na konkrétní místa také vytváří mnoho zajímavých situací, které musí obsluhy stanic a vlakový personál řešit a naše hra je tak zajímavější. Aby přeprava dobře fungovala, je potřeba, aby se majitelé modulů, na kterých jsou místa nakládky nebo vykládky (nákladiště, vlečky, stanice), na setkání připravili a také se na setkání o svůj modul a přepravu pro něj starali. Co je potřeba udělat:


  • - Vytvořit a zveřejnit datový list daného modulu, aby ostatní věděli co a v jakém množství se na modulu produkuje a co spotřebovává. Podle toho si mohou ostatní objednávat.
  • - Vytvořit si nákladní listy pro daný modul.
  • - Během setkání roznášet objednávky (nákladové listy) a starat se o vyřízení došlých objednávek.
  • - Vytvořit si náklady do různých typů vozů, které pro svůj modul objednávám a také se na modulu produkují.

Níže je popsáno, jak si připravuji nákladní listy jako majitel modulu a

jak s nimi pracuji při provozu. Jsou to osvědčené postupy a zásady

nasbírané a vyzkoušené na mnoha setkáních.
Manipulák dorazil do Sudoměřic. Ilustrační fotografie ze setkání Zababova v Milevsku 2011.

Jaké nákladní listy si mám připravit a na základě čeho?

Nákladní listy pro objednávání zboží z reálných stanic v modulišti.

Tyto nákladní listy si připravuji na základě datových listů jednotlivých stanic, nákladišť a vleček. Před setkáním si prohlédnu plán kolejiště. Pro mnoho stanic a vleček již nákladní listy mám z předchozích setkání. V takovém případě si zkontroluji, zda se mi některé nepoztrácely a pokud ano, tak si je ze své databáze listů dotisknu. Pokud pro dané místo nákladní listy ještě nemám, tak si prostuduji datový list, vyberu si, jaké druhy zboží mohu pro svoji stanici objednat, a podle kapacity daného místa nakládky a potřeb mé stanice určím, kolik vozů objednávat. Pak pro vybrané druhy zboží vytvořím nákladní listy ve své databázi a v příslušném počtu si je vytisknu. Vždy tisknu minimálně dva listy, i když potřebuji jen jeden, abych měl rezervu, kdyby se mi ten jeden ztratil. Druhou možností, na základě čeho vytvářet nákladní listy, jsou tzv. Žluté stránky, tedy seznam zboží, které nabízí jednotlivé stanice. Ten někteří organizátoři vytvářejí a publikují pro konkrétní setkání. Také vzniká centrální FREMO verze, kterou najdete na odkazu FREMO YELLOW PAGES . Já osobně preferuji práci s datovými listy, protože se chci o daném modulu dozvědět více než jen seznam zboží, které nabízí.

Nákladní listy pro objednávání zboží ze skrytých stanic.

Z reálných stanic a vleček nelze obvykle objednat všechny druhy zboží, které pro svoji stanici potřebuji. Buď daný druh zboží není v kolejišti produkován vůbec anebo v malém množství, které nepokrývá potřeby kolejiště. V takovém případě je možné zboží objednat ve skrytých stanicích, které představují zbytek železniční sítě, a lze z nich objednat cokoli a téměř v jakémkoli množství (samozřejmě jsme omezeni kapacitou dané skryté stanice a množstvím vozů, které jsou k dispozici). Skrytým stanicím jsou přiřazeny barvy, které reprezentují jednotlivá odvětví průmyslu případně regiony. Viz barvy_pro_prumysl_SST_v7.xls Pro svoji stanici mám vytvořeny nákladní listy pro objednávání veškerého zboží, které potřebuji z jednotlivých barev přiřazených skrytým stanicím. Na takovémto listu je důležitá barva, ale může tam být vyplněno i jméno odesílatele a místa odeslání. To však nemá pro provoz praktický význam. Je to jen informace, odkud by se dané zboží dopravovalo ve skutečnosti. Tyto nákladní listy používám v omezeném množství. Přednostně objednávám zboží z reálných míst v kolejišti a jen to, co není produkováno v dostatečném množství, objednávám ze zbytku světa reprezentovaného skrytými stanicemi.

Nákladní listy pro objednávání prázdných vozů ze skrytých stanic.

V mé stanici se nakládá mnoho různých druhů zboží a je potřeba mít dostatek vozů, do kterých je možné to zboží naložit. Samozřejmě mohu pro nakládku používat vozy odpovídajícího typu, které do stanice něco jiného přivezly a byly vyloženy. To ale nemusí pokrývat potřebu prázdných vozů. Proto mám vytvořeny nákladní listy pro objednávání prázdných vozů ze skrytých stanic, které prázdné vozy deponují. Jaké typy vozů jsou v jaké barvě deponovány najdete v tabulce barvy_pro_prumysl_SST_v7.xls

Nákladní listy pro odesílání produkovaného zboží do skrytých stanic.

Přednostně se vždy snažím vyřídit objednávky na zboží do reálných stanic, nákladišť a vleček v modulišti, které mi donesli jejich majitelé. Pokud ale není pro konkrétní zboží v modulišti dostatečný odbyt, pak je možné zboží vždy odeslat do zbytku světa představovaného skrytými stanicemi a jejich barvami. Mám tedy připraveny nákladní listy pro odesílání veškerého produkovaného zboží do jednotlivých barev přiřazených skrytým stanicím. Na takovémto listu je opět důležitá barva, ale může tam být vyplněno i jméno příjemce a cílové stanice. To však nemá pro provoz praktický význam. Je to jen informace, kam by se dané zboží dopravovalo ve skutečnosti.

Nákladní listy pro odesílání prázdných vozů do skrytých stanic

Pro odesílání vyložených vozů, pro které nemám uplatnění, mám připraveny nákladní listy k jejich odeslání do skrytých stanic, které prázdné vozy daného typu deponují . Tyto nákladní listy na sobě mají velký nápis „PRÁZDNÝ“. Vozy s takto označeným listem (pokud ten list není zároveň obratový nebo vícenásobný) může odvěsit obsluha v kterékoli stanici, kde vlak vezoucí takový vůz manipuluje, a přistavit ho k nakládce.

Oboustranné (obratové) nákladní listy

Existuje mnoho relací, kde vozy jezdí tam a zpět. Pro takové případy se hodí vytvořit si obratové nákladní listy. Tyto listy jsou označeny velkou šipkou do oblouku, která naznačuje, že list se má obrátit. Tyto listy se nikdy od vozové karty neoddělují, pouze se v cílové stanici v kartě otočí a po uplynutí doby nutné pro vykládku/nakládku se vůz vrací do výchozí stanice. Tyto listy jsou na celou dobu provozu spojeny s konkrétní kartou a vozem.

Obratové listy jsou vhodné pro specielní vozy, které lze použít jen pro jeden druh nákladu. Např. Raj s cementem ze žluté a prázdný vůz zpět. Obratové listy lze také použít pro relace, kde jezdí více vozů. Např. uhelný důl – uhelné sklady, nákladiště řepy – cukrovar, pískovna – betonárka apod. . Já tyto listy používám pro vozy, které mají více detailů, a nechci, aby byly ve skrytých stanicích sundávány z kolejí a odkládány na stůl. Obratové a vícecestné listy (viz níže) je třeba používat s rozmyslem a v rozumně malém počtu. Není dobré pro provoz, aby většina vozů měla obratové nebo vícecestné listy. Pokud dělám obratový nebo vícecestný list do reálných stanic musím se domluvit s majiteli těchto stanic, a oni musí vědět, že takovýto list bude použit, a o to snížit objednávky do své stanice.

Vícecestné nákladní listy

Existují i složitější relace, kde vůz koluje po více místech. Pro tyto relace je možné vytvořit vícecestné nákladní listy. Příkladem takové relace může být např. chladící vůz jezdící na relaci ložený z masokombinátu do místa vykládky – prázdný do dezinfekční stanice – vydezinfikovaný zpět k nakládce do masokombinátu. Tyto listy jsou označeny značkou několika listů a také se nikdy od vozové karty neoddělují, pouze se v cílové stanici v kartě přeskládají a po uplynutí doby nutné pro vykládku/nakládku vůz pokračuje do dalšího cíle.
Příklady nákladových listů (v pořadí z leva ze shora):
- Objednávka ze skutečné stanice v kolejišti – obilí z Choliny pro ZZN v Kvítečkově
- Objednávka ze skutečné stanice v kolejišti – palivové dříví pro uhelné sklady v Kvítečkově. Všiměte si požadavku na dvojkolí RP25.
- Objednávka z virtuální stanice mimo kolejiště, která je reprezentována skrytou stanicí s přiřazenou černou barvou – traktor pro JZD v Kvítečkově
- Objednávka prázdného výsypného vozu ze skryté stanice s přiřazenou žlutou barvou
- Obratový nákladní list s objednávkou cementu ze skryté stanice s přiřazenou žlutou barvou a odeslání prázdného vozu zpět do žluté
- Nákladní list pro odeslání zboží (masa produkovaného masokombinátem) do virtuální stanice mimo kolejiště, která je reprezentována skrytou stanicí s přiřazenou zelenou barvou. Šikmá červená čára značí rychlozboží a vůz by měl být do vlaků zařazován přednostně.
- Nákladní list pro odeslání zboží do virtuální stanice mimo kolejiště, která je reprezentována skrytou stanicí s přiřazenou modrou barvou
- Nákladní list pro odeslání prázdné cisterny do skryté stanice s přiřazenou hnědou barvou
- Příklad vícecestného nákladního listu pro oběh vysokostěnného nebo nízkostěnného vozu mezi Kvítečkovem, Hukovicemi a Haspelbergem

Co je přísně zakázáno?

Je přísně zakázáno vytvářet nákladní listy pro odesílání zboží do reálných stanic v kolejišti. Tím totiž majitel/správce stanice úplně ztratí kontrolu nad počtem vozů, které mu do stanice přijedou, a mohlo by se snadno stát, že některé stanice nebo vlečky budou v provozu zahlceny. Počet vozů, které do daného místa směřují, si reguluje majitel modulu počtem objednávek a nikdo mu nesmí posílat jím neobjednané vozy.

Jak nákladní listy vytvořit?

Pro tvorbu nákladních listů slouží soubor v excelu NaklListy_vzor_2012_10_02.xlsm

Soubor obsahuje návod, jak s ním pracovat. Předpokládá se, že majitel modulů s místy nakládky nebo vykládky si v tomto souboru udržuje svůj seznam nákladních listů, postupně ho podle potřeby doplňuje a nákladní listy si z něj tiskne. Je na majiteli, jaký systém třídění nákladních listů si zavede. Já jsem používal několik systémů, ale nejlépe se mi osvědčil systém třídění do skupin podle stanice (barvy u skryté stanice), ze které objednávám (pro stanice ČSD), a podle země, ze které objednávám (pro mezinárodní setkání).

Jak připravit objednávky a výchozí postavení na setkání?

Na setkání je potřeba po zprovoznění moduliště ještě před první směnou (ježděním prvního grafikonu) roznést objednávky (nákladní listy) na zboží a připravit výchozí postavení. Já to dělám tak, že ještě doma si prostuduji moduliště a grafikon. Podívám se, jakými vlaky je moje stanice obsluhována, jaká je kapacita těchto vlaků a jak hustý je v ní provoz. Také si udělám odhad, jak dlouho to bude trvat vozu z každé stanice, než dojede ke mně. Podle toho se rozhodnu, kolik vozů budu objednávat. Kvítečkov je připraven po nedávném rozšíření na obrat až 40 vozů za směnu. Pokud je celkový provoz řídký, tak budu objednávat plný počet vozů a budu se bavit posunem. Naopak pokud je provoz hustý, tak budu objednávat méně. Při hodně hustém provozu třeba jen 20 vozů na den.

Pak už vybírám jednotlivé objednávky. Nejdříve, si vyberu několik obratových, případně vícenásobných listů. Většinou tak, aby pokryly nejvýše 25% objednávek.

Pak si vyberu objednávky ze stanic, ze kterých mi objednávky dojdou prvním vlakem (obvykle je to z nejbližšího skryťáku a stanic na trase prvního manipuláku). Objednávky vybírám tak, aby už tím prvním vlakem přijelo dost vozů a byla zajímavá práce při posunu. Jinými slovy, snažím se, aby v každém vlaku, který mi dorazí, byl alespoň jeden vůz pro každé místo nakládky a vykládky, které ve stanici mám.

Dále vyberu objednávky pro stanice, ze kterých předpokládám, že vozy dorazí dalšími vlaky během první směny. Výše uvedených objednávek dohromady by mělo být o něco více (obvykle asi o 20% až 50%, ale záleží to na rozsahu moduliště) než kolik chci, aby mi dorazilo vozů v první směně, protože ne všechny objednávky se podaří vyřídit.

Poslední skupinu objednávek připravím pro stanice, ze kterých předpokládám, že vozy dorazí až ve druhé směně.

S takto připraveným balíčkem objednávek pro první směnu přijedu na setkání a po zprovoznění moduliště je začnu roznášet zároveň s vozy. V každé stanici se samozřejmě podívám, kolik vozů a objednávek od ostatních tam už je. Pokud už jsou příslušná místa nakládky plná, tak už tam svůj vůz nedám a nechám tam jen objednávku k pozdějšímu vyřízení. Pokud je tam volno, tak tam vůz dám. Také si nechám několik prázdných vozů v Kvítečkově, abych mohl začít vyřizovat došlé objednávky bez vozů. Ostatní vozy, které jsem nepoužil, dám k dispozici podle typů do skrytých stanic a nebo je po dohodě s majiteli jiných stanic dám k nim jako prázdné. Pokud toto udělá většina majitelů stanic a vleček, vznikne tím přirozenou cestou výchozí postavení, při kterém bude zajímavá přeprava už během první směny.
Třídění vozů ve Staré Pace. Ilustrační fotografie ze setkání Ostramo a Zababova v Komorní Lhotce 2011.
Jak se připravit na každou další směnu (grafikon)?

Po skončení každé směny zkontroluji, kolik objednaných vozů došlo, tedy kolik a jakých objednávek bylo vyřízeno. Také se podívám, kolik objednávek z mé stanice zůstalo nevyřízeno, a odhadnu, kolik prázdných vozů budu potřebovat objednat. Podle toho roznesu objednávky další. V každé stanici, kam objednávku nesu, se podívám, kolik je tam mých nevyřízených objednávek, a podle toho tam objednávky přidám nebo ne. Opět roznáším o něco více objednávek, neboť ne všechny se podaří vyřídit a majitelé stanic, kde ty objednávky jsou, si mohou objednat prázdné vozy, aby je mohli vyřídit později. Ve výjimečných situacích (např. když je někde prázdná nebo skoro prázdná stanice) donesu i prázdný vůz. Obecně, v pauzách mezi směnami lze udělat různá opatření, která zlepší provoz v následujících směnách.
Záloha v Kvítečkově při přistavování vozů na manipulační vlak. Ilustrační fotografie ze setkání Zababova v Milevsku 2011.
Přeprava kusového zboží a spěšnin

Dalším možným zpestřením provozu je přeprava spěšnin a kusového zboží. Pro tento účel většinou tvůrce grafikonu vytvoří oběhové listy pro jednotlivé vozy a ty jsou potom přepravovány podle těchto oběhů vlaky osobní dopravy a nebo lehkými sběrnými vlaky (tzv. raketami). Oběhy vytváří tvůrce grafikonu a programy jako Grafikon nebo XPLN jsou k tomu uzpůsobeny. Majitelé stanic s tím tedy nemají žádné starosti.
Raketa DB odjíždí z Kronwerku. Ilustrační fotografie ze setkání FREMO ve Rhedě 2012.
Na některých FREMO setkáních se pro kusové zásilky používají zvláštní nákladní listy, kde každý list reprezentuje jednu čtvrninu vozu naloženého zásilkami. Do jedné karty vozu lze tedy zastrčit až 4 tyto nákladní listy a ve výchozí stanici v jednom voze mohou být zásilky do čtyř různých cílových stanic. Vozy s kusovými zásilkami se sjedou ve sběrné stanici, kde se zásilky přeloží. Nyní již má každý vůz zásilky jen do jedné cílové stanice. Vůz může být plný (mít 4 listy kusových zásilek), ale nemusí. Také se zásilky pro jednu stanici do jednoho vozu nemusí vejít a potom do dané stanice jede vozů více. Ze sběrné stanice jsou vozy „raketami“ a vlaky osobní dopravy rozvezeny do svých cílových stanic. Ratety obvykle jezdí po hlavních tratích. V nácestných stanicích odstavují vozy pro ně určené. V odbočných stanicích odstavují také vozy pro odbočující trať. Po té jsou vozy dále dopravovány vetšinou osobními nebo smíšenými vlaky.
Příklad specielních nákladních listů na kusové zásilky

Pro Zababov připravil Martin Kejhar.

Foto Martin Kejhar.



Posledni aktualizace: 10.1.2013