Provoz na Milevských úzkorozchodkách v roce 2013 pohledem několika lidí, co se okolo toho motají
Školák
Bydlím v hájence pod Damilem a do školy jezdím motoráčkem. Jezdím až do Kamenice do obecné školy a bratr co chodí do Kácova do gymnázia, přesedá v Berouně. Zrovna minulý týden jsem přišel třikrát pozdě, protože jsme právě v tom Berouně čekali na zpožděný vlak. Pan učitel říkal, že ho to vůbec nezajímá a ať jezdím o vlak dřív, ačkoli jezdím prvním vlakem, který od nás do Kamenice jezdí. Když máme delší vyučování a nestihnu vlak v jednu hodinu, jede mi další až před čtvrtou odpoledne. Někdy jedu vlakem před třetí, ale ten jezdí jen do Berouna. Tak chodím na lávku nad nádražím a sleduji, jak nakládají vagóny na podvalníky a vůbec, jak se šíbuje na našich úzkých kolejích i na těch velkých. Můj táta je správce lesa, ze kterého tady překládají kmeny stromů. Až budu velký, budu jezdit s lokomotivou, nebo jezdit s pásákem po lese.
Správce lesů
Naše polesí má lesní železnici od pily dole u Berouna nahoru pod kopec Damil a úvratí ještě vejš do lesů na Bukovině. Za Damilem vede trať k nákladišti, kam svážíme klády lanovkou. V samotném Damilu je bejvalá vápenka, co dělá sódu pro Kamenickou sklárnu. Několikrát za den tam navážej vápenec a odvážej sodu v pytlích. My tam nakládáme polena a drobný dříví. Dole u pil je i papírna, která bere polena. Chlapi od lesní dráhy jsou poslední dobou ňáký zamilovaný. Maj dřevařům přistavovat dva opleny na klády a alespoň jeden plaťák na ty polena, ale je zázrak když je to včas na nákladištích. To furt čuměj jak je která ďoura pěkná a jak se krásně vlak točí lesejkem, furt sebou tahaj foťáky, ale spolehnutí na vagony neni žádný. Já hned vod začátku řikal, že zaměstnat na takovou práci železniční fandy bude blbý. Jo ta druhá větev do Bukoviny, to je úvratí z Damilu do stoupání aspoň 60 promile a nahoře v lesích je ta Bukovina. Kromě našich polen tam nakládaj z druhý strany kopce jezeďáci. Oni tam vozej mlíko v konvích, co se potom stahuje dolu do Berouna a dál do Hukovický mlíkárny. A za Bukovinou trať vede ještě dál na horní nákladiště a tam nejsou ani lanovky, tak se dřevo ještě stahuje koňma. Maštale maj koně dole u pily, ale nahoru do kopců jim vozíme aspoň ječmen. Zkouší se tu místo koní i pásáky, ale víc stojí, než jezdí. Budeme pro ně muset předělat jede plaťák, aby se to dalo svážet dolů do dílen na pile. Jeden takovej šikovně upravenej plaťák jsem viděl u strejce v Liptovském Hrádku. Opravovat to všechno v lese bez kladky je rasovina.
Vedoucí pily
Pila jako obvykle plnila své plánované výrobní povinnosti na 110 procent. Bohužel naše snaha o budování dobrých dodavatelsko-odběratelských vztahů stále výrazně trpí nespolehlivostí dopravce, a to konkrétně Československých státních drah. Co je nám platné, že honíme soudruhy z lesní železnice, s prominutím, jak nadmutou kozu, když dodávky velké části naší produkce zůstávají na Berounském překladišti, protože není dostatek vagónů, do kterých by se překládalo. Už jsme si stěžovali na vedení traťové distance, ale nepomáhá to. Naštěstí soudruh náměstek Korejs z odboru lesního a vodního hospodářství našeho okresu již přislíbil, že přednese stížnost na Krajském výboru KSČ. Ale co Vám teď řeknu, to tam raději nepište - za pana doktora Solomona Weisse by se něco takového stát nemohlo, to jsme otočili i deset vagonů denně. Bohužel je jiná doba...
Dirigující dispečer
Tuta dirigovaná trať začíná v Nové Kamenici, tedy ještě před Kamenicí je nákladiště Lom, ale to patří pod obsluhu stanice. Pak je to zastávka Petrov a stanice Černovice, tady přilehlá stanice Beroun-překladiště a dirigujeme i část lesní dráhy po areál pil s papírnou. Tutam do lesů už si to už řídí lesní správa. Máme tady zvláštnost, že na normálněrozchodné straně Berouna je také zjednodušený provoz podle předpisu D3, ale Beroun na té straně není obsazený. Trochu to komplikuje čekání na přípoje mezi naší a velkou dráhou, ale vadí to asi jen ráno u školních spojů.
Co se provozu týká, stanice obsluhuje jeden manipulační vlak, který se v Berouně sjede s manipulákem na velké dráze. Dopoledne a večer tady mají dost času na posun s obsluhou jámy. Z lesní dráhy sem vozí na překládku řezivo, polena i klády. Chybí nám tu na to nějaká mechanizace. Slíbili nám sice nějaký starší portálový jeřáb, ale na tuto sezónu to už nejspíš nebude. Jezdíme tady ještě osobní vlak, donedávna na něm jezdily dřevěné vozy ze Saska, ale teď tu máme úplně nové z pražské Tatrovky. Prý je v nich pěkné svezení, ale já sám s nimi ještě nejel. Druhý osobní vlak je motorák M21.0, který má nejdelší provozní rameno za všech našich vlaků, jezdí z Kamenice až do Damilu a večer zajíždí s vozem konví na mléko až nahoru do Bukoviny. Dalším zajímavým vlakem je přeprava vápence z Lomu přímo do Damilu. Vozíme to tu malým německým lokotraktorem Deutz. Čtyři páry vlaků denně vozí vápenec do Damilu a sodu zpátky pro Kamenickou sklárnu, nebo do Berouna na překládku. Do Damilu ani na pily není podvalníková doprava, takže se to všechno musí překládat z úzkorozchodných vozů tady v Berouně na vozy normálněrozchodné. Lesní dráha sem do Berouna zajíždí pětkrát denně s řezivem a s kládami na překládku a jinak nějaké zetky z papírny. Lesáci plánují, že zavedou přepravu dřevěného uhlí, co pálejí nahoře v lesích, tak jsem zvědav, jak to tu v Berouně všechno poskládáme, když už teď není kam s vozy. Od příštího roku chtějí dirigujícího dispečera z Berouna vyšoupnout jinam, tak uvidíme, jak se tady fírové sami domluví.
Strojvůdce manipuláku
Tohle je krátká štreka. Dohromady tři stanice a nákladiště Lom. Ráno začínám v Kamenici, kde musím roztřídit zátež ze včerejšího manipuláku. Začínám až po vykřižování s Vápencem a po odjezdu školních vlaků. To mám čas připravit si papíry od vozů a poshánět nákladové listy. Máme tady dva páry brzdových vozů, ale obvykle stačí jen jeden. Vozíme maximálně pět vozů na podvalnících a někdy starý osobní dřevák, protože posunovačům je pohodlnější, než ty plechové brzdy. V Černovicích obvykle bereme vozy s nábytkem a dole v Berouně jde všechno na podvalníkovou jámu. Při obsluze jámy spolupracujeme s fírou od manipuláku velké dráhy. Když si vyřídíme naše vozy, přistavujeme vozy lesní železnice na překládku. Málem bych zapomněl na naši přednostní zásilku, vozíme z družstevní mlékárny v Kamenici cisternu mléka na podvalnících do Berouna a ta pak pokračuje prvním vlakem do velké Hukovické mlékárny. Slibují pořídit druhou cisternu, tak třeba toho časem bude více. Spěšniny jsme dříve také podvalníkovali přímým vozem, ale před časem to zrušili a už je vozíme jen z Kamenice do Berounského skladiště a dál se to snad překládá do projíždějícího spěšninového vozu na Starou Paku.
Správce nákladiště Lom
Nákladiště LOM je přípojnym místem lomový drážky 650mm na železnici ČSD. Dřívější jámovej lom teďkonc slouží pro překládku materiálu voběma směrama. Nakládáme tady různý druhy vápenců. Chemickej vápenec pro výrobu sody vozíme na kiplórách a sklápime rovnou do úzkorozchodnejch vozů ČSD. Štěrky přivážíme na první etáž toho bejvalýho jámovýho lomu a sklápíme na haldu pod žicovym bagrem. Ten nakládá i do vozů na podvalnících a toho se dost využívá. Z některejch vzdálenějších lomů se sváží i jiný druhy vápence a velký kamenný kusy nákladníma autama. Pravidelně vobjednáváme rozpojovací trhaviny, prkna, fošny, naftu v barelech. Poslední dobou máme problémy s vodou v lomech, tak jí brzo taky budeme muset nějak vozit. Pro překládku těch kamenejch bloků jsme zažádali o lanovej jeřáb, anebo aspoň derik. Pravidelný jsou ty přepravy chemickýho vápence pro výrobnu sody v Damilu.
Řidič motorového vozu
Nocuji v Kamenici a ráno jedu školní spoj s přípojem do Staré Paky i do Hukovic. V Damilu mám rychlý obrat a svážím školáky do Kamenice, je to i přípoj od vlaků velké dráhy. V Kamenici mám delší pobyt, tak se obvykle uklízím do remízy, abych nepřekážel manipuláku. Před devátou sjíždím do Berouna a tam jde vůz na dvě hodiny do depa. Dozbrojit a na provozní ošetření. Po jedenácté je rychlý obrat v Damilu a jízda zpátky do Kamenice. Cestou křižujeme v Berouně, to se tam sjedeme všechny osobáky z ČSD i z lesní dráhy a pak ještě křižujeme v Černovicích s manipulákem. V Kamenici je necelá půlhodinka na objetí přípojného vozu a jedeme zase do Damilu. Bereme z Kamenice spěšninový vůz a v Berouně jej budeme přistavovat k překladišti. V Berouně je dvacetiminutový pobyt na přestup na velkou dráhu. V Damilu křižujeme s vápencovým vlakem a vracíme se do Kamenice. Cestou všude křižujeme. V Pile s lesním nákladním vlakem, v Berouně předjíždíme Vápenec a křižujeme s osobním vlakem. V Černovicích křižujeme z manipulákem a v Kamenici jednáme jako první pro Vápenec, který do našeho odjezdu stihne dorazit. Před šestnáctou hodinou vyrážíme na nejdelší jízdu dne, povezeme z Berouna konve na mléko v úzkorozchodné zetce až nahoru do nákladiště Bukovina. Sklon bude 60 promile. To nemáme žádný jiný přípojný vůz a kdybychom jej měli, zůstal by v Damilu. Poslední jízdou dne přejedeme z Bukoviny, přes Damil do Berouna a dále přes Černovice do Kamenice, kde nocujeme.
Staniční dělník v Berouně
Nocoval tady vlak s vápencem, pak přijede vlak od lesáků, vezme prázdné vozy a k výtopně dá vozy naložené, pak odjede na pilu. Po šesté přijíždí motorák do Kamenice a čeká na přípoj. O půl sedmé přijede motorák od Kamenice a přistaví spěšninový vůz, který přivezl, ke skladišti. Až se motorák vrátí z Damilu, počká na přípoj na velké dráze. Péenka z Lomu dostane v Berouně vyložený vůz na sodu a vezme jej do Damilu. Pak přijede vlak z Pily a vymění ložené vozy za prázdné. Před osmou ještě příjede osobák od Kamenice. Vápenec z Damilu nechá na překladišti zetku se sodou na překládku. Dřevařský vlak se vrátí zpět na pilu. Osobák do Kamenice počká na přípoj velké dráhy a pak odjede do Černovic. Osobák lesní dráhy sestaví soupravu odstavenou od včerejška ve šturcu a po příjezdu velkého motoráku odjede do Damilu a Bukoviny. Motorák, který přijede od Damilu pojede na dvě hodiny do depa na údržbu a dozbrojit. Z pily přijede další vlak se dřevem na překládku. Před desátou dorazí manipulák z Kamenice, bude potřeba hned sundat cisternu s podvalníků, aby mohla prvním vlakem do Hukovic. Osobák z lesní dráhy přiveze zetku konví s mlékem a ty se budou překládat do chlaďáku u rampy překladiště. Také pojedou nejbližším vlakem do Hukovic do mlékárny. Vápencový vlak vezme vyložený vůz od sody a odjede do Damilu. O půl dvanácté odjede manipulák do Kamenice a kolem poledne projede skupina osobáků, které mají své přípoje. Osobák v jednu hodinu do Kamenice, s sebou vezme spěšninový vůz. A takový cvrkot tu bude až do večera, kdy odjede poslední osobní vlak do Damilu, Vlak z papírny naposledy přiveze zátež k překládce a vápencový vlak přijede od Damilu a zůstane v Berouně nocovat.
Více fotografií
Horymír, Víťa, Jozo
